Nejbohatší muž Asie už není nejbohatším mužem Asie. O prvenství stihl šedesátiletý Gautam Adani, indický megadeveloper, přijít během několika málo dnů v důsledku skandálu, který ohrožuje nejenom jeho vlastní bohatství, ale i pověst celé indické ekonomiky. Adani, kterému patří obrovské impérium kontrolující velkou část indických železnic, přístavů, elektráren nebo letišť, čelí obvinění, že jeho firmy dlouhodobě manipulovaly s hodnotami vlastních akcií a dopouštěly se účetních podvodů. V reakci na informace zveřejněné koncem ledna americkou finanční firmou Hindenburg Research začali investoři masivně odprodávat akcie Adaniho firem. Jejich majitel během deseti dnů přišel o 60 miliard dolarů a v žebříčku nejbohatších lidí planety spadl z třetího místa na sedmnácté (a druhé v Asii).
Adani Group, společnost sdružující všechny jeho firmy, pochybení vylučuje a obvinění označila za „útok nejenom proti naší společnosti, ale i proti Indii, indické nezávislosti, institucím a příběhu úspěšného ekonomického růstu a ambicí Indie“. A jak komentoval deník Financial Times, svým způsobem není Adani vedle. „Nejde jenom o byznys samotného Adaniho. Kontroverze přitáhla pozornost k celému rozvojovému modelu Indie, v jehož jádru je několik státem vybraných megaboháčů řídících rozvoj indické infrastruktury a investic,“ píše deník.
Gautam Adani je jednoznačně jedním z pilířů tohoto systému. Se současným premiérem Naréndrou Módím se zná několik desítek let. Oba pocházejí ze státu Gudžarát, kde Adani postupně rostl jako byznysmen a Módí působil jako guvernér. Když Módí v roce 2014 vyhrál parlamentní volby, přiletěl do hlavního města Dillí Adaniho soukromým letadlem. Hostitelovy firmy se pak podílely a podílejí na jedné z hlavních priorit Módího vlády: výstavbě infrastruktury všeho druhu, od uhelných elektráren přes ty solární až k síti moderních přístavů. „Klientelismus není ten hlavní problém. Pokud by Adani neexistoval, indická vláda by vyrobila někoho jiného, protože vsadila na model národních šampionů. Problémem bude, pokud se ukáže, že Adani není schopen postavit to, co slíbil,“ cituje ekonom Adam Tooze ve svém newsletteru komentář indického kolegy Mihira Sharmy. A jak Tooze dodává, hlavní otázka, kterou krize firem Gautama Adaniho vyvolala, je (vedle korupce a klientelismu) zcela jasná. Funguje vůbec v procesu modernizace miliardového státu spoléhání se na spolupráci s několika málo vyvolenými megafirmami?
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
