Opatrný optimismus

Je to méně špatné, než jsme si před pár měsíci mysleli, že to bude. Méně špatné ale ještě neznamená dobré.“ Tento výrok šéfky Mezinárodního měnového fondu (MMF) Kristaliny Georgievy na první přečtení potěší snad jen ty, kdo mají v zálibě výrokovou logiku. V jeho jádru se však skrývá jeden z důvodů, proč lze na rok 2023 hledět i s optimismem. Komentář odhadu vývoje světové ekonomiky padl koncem ledna na ekonomickém setkání v Davosu a lze si ho vyložit i jako opatrné konstatování, že světová ekonomika vybrala zatáčku: ceny energií se relativně stabilizovaly, rozvojové ekonomiky se zatím drží a Čína, otevírající se po pandemii, slibuje nutnou injekci světovému obchodu. Nikdo nepochybuje o tom, že těžkých zákrutů bude letos ještě mnoho a na všechny teď ani nedohlédneme. Dobrý začátek se ale počítá.

Teplo, Čína, Afrika

Podle čerstvé prognózy MMF letos poroste světová ekonomika o 2,9 procenta. To je méně než 3,4 procenta za loňský rok, tak kde je tedy důvod k optimismu? Ještě loni v říjnu předpovídal MMF, že třetina světové ekonomiky upadne do recese, a vzhledem k vysokým cenám energií, potravin i válce na Ukrajině se s vážnými ekonomickými problémy obecně počítalo. Hrozba recese je ale nyní podle MMF z velké části zažehnaná a současná predikce je o 0,2 procenta lepší, než fond odhadoval loni na podzim. A ačkoli nejde o žádný zásadní rozdíl, podle ekonomů je třeba zdůraznit pozitivní trend. „Celkový výhled se zas tak moc nezměnil, výrazně se ale snížila pravděpodobnost těch nejčernějších scénářů,“ říká Jan Bureš, hlavní makroekonom ČSOB. Ten například připomíná, že ještě před pár měsíci musely evropské podniky reálně počítat s možnostmi, že by neměly dost plynu, a musely kvůli tomu omezovat výrobu – to se letošní zimu už s největší pravděpodobností nestane. „Za poslední měsíc se situace v Evropě vylepšila skrze nižší ceny energií. Bylo lepší počasí a podařilo se naplnit plynové zásobníky,“ vysvětluje Bureš.