Jak teď spolupracovat s Babišem

Deset let strávených ve vedení státu je výkon, který si říká o nějaký předěl – konec, nebo zásadní změnu. Andrej Babiš se ji pokusil udělat prezidentskou kandidaturou, a když drtivě prohrál, čekalo se, co bude dál s Babišem osobně a hlavně s jeho hnutím, které je natolik silné, že se bez něj nic podstatného v české politice neprosadí. Nebylo přitom kam chvátat. ANO je v opozici, do voleb je daleko, mělo čas se rozmyslet, jak se dají shánět i jiní koaliční partneři než pouze fašizující SPD.

Vlastně proč by to nemělo jít? Reálně nic nebrání tomu, aby ANO stočilo kormidlo do politického středu a trpělivě budovalo nová politická spojenectví tam. Babiš už přece není trestně stíhaným politikem, tato překážka ze strany potenciálních partnerů tedy padla. Pokud se podaří schválit přísnější zákony ohledně střetu zájmu, oslabí i výhrada vůči jeho velkopodnikatelskému ukotvení. Navíc jsou tu jisté přirozené tendence: řada lidí z ANO kdysi vlastnila legitimaci ODS a programově i lidsky si straníci obou uskupení nejsou nijak daleko. Ostatně vidíme to na řadě radnic. ANO teď ústy Karla Havlíčka dokonce oznámilo, že se stává „konzervativně orientovaným hnutím, které sází na zdravý rozum, svobodu a silné instituce“. To musí znít ODS, lidovcům i TOP 09 familiárně.

Přesto se zdá, že po minulém týdnu jsou příkopy mezi vládní koalicí a opozicí stejně hluboké jako dřív. Babišovo ANO zůstává stranou vůdcovského typu a vydává se na možná ještě urputnější bojovou výpravu, než jakou vedlo dosud. Ohlásilo totiž plán přebrat voliče SPD. To bude mít dopady na celou politiku.