Už vědí, že je podvedli

Třetí výročí brexitu se minulý týden sešlo s temným verdiktem Mezinárodního měnového fondu: britské ekonomice se letos bude dařit hůře než všem dalším významným světovým ekonomikám, včetně Ruska. Hlasování o odchodu Velké Británie z Evropské unie v roce 2016 přitom znamenalo symbolický počátek populistické vlny, která se od té doby žene většinou západního světa. Jednalo se o vědomé rozhodnutí významné země zhoršit obchodní vazby se svým největším odbytištěm. (V roce 2021 mířilo do EU zhruba 42 procent britského exportu.) Britští voliči tak postavili nacionalismus a politiku nad ekonomiku.

Británie teď začíná zaostávat za srovnatelnými konkurenty prakticky ve všech ukazatelích, od podnikatelských investic po zaměstnanost. John Springford z think tanku Centre forEuropeanReform to vyjádřil jasně: „Pokud zavedete obchodní, investiční a migrační bariéry proti svému největšímu obchodnímu partnerovi (EU), zažijete velký propad objemu obchodní výměny, investic i HDP.“ Británie tyto dopady cítí všude, kam se podíváte, od nedostatku zaměstnanců, přes problémy malých firem exportovat své výrobky do Evropy až po omezený zájem o vlakové spojení Eurostar mezi Británií a Evropou. Agentura Bloomberg odhaduje, že pokud by Británie zůstala členem EU, byl by její HDP o čtyři procenta vyšší.

Britové už vědí, že byli podvedeni. Podle jedné studie teď jasná většina z nich věří tomu, že odchod z EU nebyl dobrý nápad, a téměř dvě třetiny žádají referendum o obnovení členství. Současný premiér RishiSunak byl sám stoupencem odchodu a stále opakuje fráze o jeho přednostech – zároveň ale řeší sérii krizí částečně vyvolaných právě brexitem. Británie dosud ani nedokázala vymyslet, jakým způsobem bude fungovat její hranice s Irskem. To může její ekonomický růst podkopat ještě více.