Blažkův podřízený: Chtějí se mě zbavit

Ještě nedávno byl vysoký úředník ministerstva spravedlnosti Jan Benýšek zdravý muž, oddaný své práci a v poslední době pečující o nemocnou ženu. Pak ale provedl něco, co mu obrátilo život vzhůru nohama. 

Začal jsem se bát

Křeče, zvracení, nechutenství, nespavost. Takhle si ředitel insolvenčního odboru ministerstva spravedlnosti Benýšek odměnu za dobře vykonanou práci rozhodně nepředstavoval. „Zdravotní problémy mám už několik měsíců,“ říká Respektu. „Jsem pod obrovským tlakem. Chtějí se mě zbavit, protože jsem upozornil na manipulace a šikanu nadřízených.“

Ještě donedávna bylo jméno Jana Benýška známé jen odborné komunitě insolvenčních správců a soudních znalců. Na konci listopadu se ale jeho tvář dostala do médií, když jako první v Česku využil nový zákon na ochranu oznamovatelů a označil jednoho ze svých nadřízených, náměstka ministra spravedlnosti Antonína Stanislava, za člověka, který se ho kvůli nekalým záměrům snaží profesně zlikvidovat.

Jako důvod Benýšek podle webu Seznam Zprávy uvedl, že v roce 2016 coby čerstvě nastoupený referent ministerského odboru insolvencí popsal systém umožňující na úřadu podvádět při zkoušení budoucích insolvenčních správců. Vybraní účastníci zkoušek totiž dostávali od někoho neznámého zevnitř odboru dopředu zadání testů, respektive takzvané případové studie k nim. Benýšek, který měl na to podezření, o tom řekl tehdejšímu šéfovi odboru Stanislavovi, ten ho měl ale odbýt slovy, že takové úniky nejsou možné. Referent proto na věc upozornil i vyšší nadřízenou Kláru Cetlovou, jež informovala tehdejšího ministra spravedlnosti Roberta Pelikána. 

Ministr považoval podezření za vážná, nechal proto sestavit vyšetřovací komisi a ta mu sdělila, že stávající systém zkoušek je neprůhledný. Stanislav totiž rozesílal případové studie ke zkouškám s poznámkou, ať je připomínkují, širokému okruhu podřízených včetně Benýška, přestože řada adresátů neměla pro takový úkol žádnou odbornost a připomínky měli dělat jen k tomu určení specialisté. To, že do testů mohl mluvit každý, tak podle Pelikánovy komise nepřinášelo jejich větší kvalitu, ale naopak zvyšovalo riziko, že se od někoho z mnoha úředníků mohou nelegálně dostat ke zkoušeným.

Ministerstvo v reakci na to zahájilo proces odebírání licence s jedním insolvenčním správcem, u nějž prokazatelně zjistilo, že odevzdal vzorové řešení dopředu vypracované ministerstvem (dalším se to nepodařilo doložit). Komisaři se, jak tvrdí lidé z Pelikánova okolí, zabývali hodně i rolí samotného Stanislava, jestli záměrně nevytvořil systém, jenž mohl nahrávat korupci. „V insolvenčních kruzích se mluvilo o tom, že zkoušky jsou ke koupi za dvě stě tisíc,“ říká Respektu jeden z justičních představitelů. Žádný důkaz proti Stanislavovi však komisaři nenašli. 

Ministr spravedlnosti mu zřejmě nedůvěřoval, stejně jako Benýšek měl pochybnosti o tom, že Stanislav netušil, co se se široce rozesílanými testy může dít. Pelikánovi spolupracovníci se s ním proto dohodli na přeřazení na jiný úsek ministerstva, ministr ve svém kruhu prohlašoval, že i když proti němu nemá nabito, vyhodnotí si to Stanislav jako signál, že by měl odejít. Ten přeřazení akceptoval a po čase ministerstvo skutečně opustil. 

Benýšek na insolvenčním odboru zůstal (a o dost později ho začal vést) a inicioval reformu zkoušení. Prosadil, že přístup k případovým studiím bude mít jen jeden vybraný úředník, zkoušení ke zkouškám budou muset chodit podle jasných pravidel v předem stanovených termínech, ne nahodile jako v minulosti, kdy kdokoli mohl dostat tip, že by se měl okamžitě dostavit, protože jsou pro něj zrovna k dispozici studie. 

Loni ale nový ministr spravedlnosti Pavel Blažek svého spolustraníka Antonína Stanislava, absolventa právnické fakulty v Plzni a v Olomouci, na ministerstvo znovu přivedl – a to rovnou jako svého náměstka. „Když jsem se to dozvěděl, honilo se mi hlavou, že budu mít problém. Že teď, když má velkou moc, mi neodpustí, že kvůli mně skončil, protože jsem nahlas řekl, jaké přešlapy se pod ním děly. Začal jsem se bát, že po mně půjde a bude se mě snažit nachytat při nějaké chybě, aby si se mnou vyřídil účty,“ říká Benýšek.