Z Karolina do Kalahari

Pokud chce jít někdo až na světa kraj, tak může jít třeba do Ncojane. Do vesnice ležící kousek od hranice mezi Botswanou a Namibií, uprostřed pouště Kalahari, stovky kilometrů od prvního jen trochu většího města. Telefonické spojení mezi redakcí v pražském Karlíně a tamní klinikou je přesto zcela čisté. „Narodil jsem se v jiné části země, 1300 kilometrů odsud. Ale mám to tady rád. Žijí tu různé menšiny, někteří se ani nedomluví naším hlavním jazykem setswanštinou. Je to zajímavé místo,“ říká na druhé straně linky Kenneth Tamocha. Máme na sebe kontakt díky společnému známému, faráři v kostele na pražských Vinohradech, do něhož Kenneth léta chodil. Než začal pracovat jako praktický lékař v poušti Kalahari, kam jej na umístěnku poslaly botswanské zdravotnické úřady, vystudoval Univerzitu Karlovu. Tak jako více než stovka mediků a zubařů z jihoafrické země. „U nás tehdy žádná lékařská fakulta nebyla,“ říká.

Vláda v Botswaně studentům oborů, které země potřebovala k dalšímu rozvoji a nedokázala je sama vyškolit, platila zahraniční stipendia. Po přelomu tisíciletí patřili k prioritám medici a Česko se od roku 2003 stalo jednou z jejich hlavních destinací. „Po střední škole jsem absolvoval dvouleté studium základů přírodních věd. Kdo měl dobré výsledky, ten získal nárok na stipendium. Poté jsem ale musel zvládnout přijímací zkoušky na Univerzitu Karlovu,“ popisuje Kenneth Tamocha, který do Česka přicestoval v roce 2007. „Nebyla to žádná charita. Museli jsme projít normálním výběrovým procesem.“

Jako jedna nemocnice