Ústavní soud je kompletní

Ústavní soud je po více než roce kompletně obsazený. Minulý týden senátoři schválili nominaci Miloše Zemana a novým ústavním soudcem se stane šéf katedry ústavního práva a politologie z Právnické fakulty Masarykovy univerzity Jan Svatoň. „Papírově“ se jednalo o nominaci, která měla od začátku velkou šanci na úspěch. Svatoň působí přes dvacet let jako asistent ústavních soudců, je dlouhodobým vysokoškolským pedagogem (část hlasujících senátorů-právníků dokonce učil) a sesbíral řadu funkcí od děkana Právnické fakulty až po prorektora Masarykovy univerzity. V porovnání s předešlými Zemanovými návrhy kandidátů na Ústavní soud nešlo o kontroverzní jméno. Přestože Svatoňovo schválení není katastrofou pro justici, nelze je považovat ani za zprávu, která by nás měla příliš těšit.

Jan Svatoň obsazuje místo po Kateřině Šimáčkové (56 let), která odešla na Evropský soud pro lidská práva. Nejenže se tímto odchodem počet žen na patnáctičlenném soudu zmenšil na jednu (místopředsedkyně Milada Tomková), s příchodem sedmdesátiletého Svatoně se značně zvedne věkový průměr. Ústavní soud tak míří k tomu, že bude obsazen z drtivé většiny pouze muži a ještě ve věku, který se v běžné justici pojí s odchodem do důchodu (kromě ústavních soudců, kteří nemají časově omezený mandát, odcházejí soudci do důchodu v sedmdesáti). S tímto složením, kterému chybí, když nic jiného, tak „rozmanitost“, se pojí několik dilemat.

Mladší soudci (v rozmezí 40–50 let) jsou na základě statistik mnohem efektivnější a do rozhodování přinášejí aktuální zahraniční vlivy a metody. To je důležité za situace, kdy je tuzemské právo do značné míry propojené s tím evropským a rozhodnutí Evropského soudu pro lidská práva nebo Soudního dvora EU jsou pro Ústavní soud závazná a měla by se promítat i do zdejšího rozhodování. „A zároveň pokud chceme do budoucna udržet vysokou důvěru v českou justici, měly by být i na nejvyšších místech zastoupeny různé skupiny, v tomto ohledu je nejviditelnější absence žen,“ říká expert na ústavní právo David Kosař z brněnské právnické fakulty. Podle Kosaře různorodé složení Ústavního soudu přináší nejen rozmanitost profesních a životních zkušeností (a větší možnost identifikovat se s verdikty, které lépe reflektují složení společnosti), ale také i určitou nestrannost rozhodování. Tedy předpoklady, že u soudu nebude straněno nějaké společenské či sociální skupině a nebude se zapomínat na zájmy ostatních. „Současné doplnění považuji za dobrý krok. S novým prezidentem by podle mého názoru mělo přijít nové přemýšlení o Ústavním soudu jako celku,“ dodává Kosař. Během mandátu příští hlavy státu dojde k obměně 13 z 15 ústavních soudců.