Když člověk mákne, šance tu je
Sedm zákrut na cestě k zahraničnímu diplomu
Erasmus je zcela jistě prima zkušenost. Ale stačí to? Nestálo by za to vyjet do zahraničí jinak než ostatní, naplno a na vlastní pěst? Nebýt hostem na skok, ale dostat se na vysokou školu v Evropě, USA nebo Asii a přivézt domů regulérní diplom?
Počty přihlášek a přijetí na cizí vysoké školy nikdo v Česku neeviduje. Přesná data neexistují, mimo jiné i proto, že výjezdy mimo Erasmus stát nijak nepodporuje a – jak potvrzuje ministerstvo školství – ani nesleduje. Zkušenost z terénu ale signalizuje, že zájemců o silnější verzi zahraničního dobrodružství nebude málo a že jich díky otevřené Evropě a přibývajícím vzorům možná i přibývá.
Michal Prause maturoval na gymnáziu v Náchodě před dvanácti lety, kdy – jak sám vzpomíná – mezi vrstevníky převládala představa, že vyjet za hranice bez Erasmu je vzdálená vymoženost „pro pár lidí z elitních pražských gymplů“. Dnes má v kapse plnohodnotný magisterský titul z Oxfordu a v hlavě novou perspektivu.
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu