Kolem 400 tisíc. Tolik lidí sexuálně zneužili představitelé španělské katolické církve podle zprávy ombudsmana, vypracované na žádost tamního parlamentu. Polovina z toho – 200 tisíc – jsou děti, hlavně malí chlapci. Minulé pondělí zprávu řešila i španělská biskupská konference. Osmisetstránková zpráva obsahující na 500 svědectví podle nich prý sice zahrnuje i oběti predátorů jiného vyznání. Za „bolest způsobenou některými členy církve“ se nicméně omluvili a požádali o odpuštění.
Zpráva vycházela z anonymního průzkumu mezi 8000 lidmi a čtyřsettisícové číslo je výsledkem procentního odhadu. Pokryla poslední desítky let a zahrnuje tedy i jedno z nejtemnějších období španělských dějin, kdy zemi ovládla klerofašistická diktatura generála Franka. Že si ženy až do sedmdesátých let minulého století nemohly zřídit bankovní účet bez souhlasu otce nebo manžela, bylo v zemi řízené církevními potentáty vlastně k pousmání. Ještě mnohem odvrácenější tvář zrůdného systému začali odhalovat od osmdesátých let historici či novináři, a i český laik ji zná z filmů Pedra Almodóvara. Vzdělávací systém podřízený církvi, která si s dětmi mohla dělat, co se jí zachtělo, zůstal v odlehlejších místech ještě dlouho po Frankovi.
Španělsko je dodnes jednou z nejvíce křesťanských zemí na světě, odhady o počtu lidí katolického vyznání se pohybují v rozmezí 60–93 procent. V Česku se ke katolictví hlásí něco málo přes devět procent. Včetně mě. Rozhodně nebudu sám, kdo se tím hlásí k víře, nikoli k oddanosti těm, kteří si vzali mandát ji v zemi zastupovat, řídit, využívat a bohužel v mnoha případech i zneužívat.
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu