Roboti ve školní brašně

Hodina informatiky na Základní škole Brno začíná malým experimentem. Učitel Pavel Hodál se nejdříve sedmáků ptá, podle čeho se řídí, když si chtějí koupit nějakou věc. Když mu několik hlasů odpoví, že „podle hodnocení na internetu“, Hodál souhlasně pokývá hlavou a rozdá žákům papíry. Na nich jsou vytisknuté čtyři krátké recenze jednoho typu bezdrátových sluchátek. Texty se na první pohled neliší od běžných uživatelských hodnocení, jaká lze najít na stránkách obchodníků s elektronikou – popisují kvalitu zvuku, kapacitu baterie nebo pohodlnost při nošení, u každé minirecenze je navíc i fotografie hodnotitele. Jenže některá hodnocení napsala umělá inteligence a žáci mají poznat, která to jsou. Více než polovina třídy tipuje, že první a čtvrtou recenzi určitě psal robot, zatímco ty zbylé jsou opravdové, učitel ale s úsměvem kroutí hlavou. Všechna hodnocení vygenerovala internetová aplikace, Hodál jí pouze zadal jednoduchý příkaz, aby vytvořila čtyři krátké – a odlišné recenze. Tím ale ukázka síly počítačových generátorů nekončí, falešná totiž nejsou jen hodnocení, ale i doprovodné portréty uživatelů, které učitel vytvořil s pomocí webové stránky generující dokonale realistické obrazy neexistujících lidí. „Jestliže jsem tohle zvládl zhruba za dvě minuty, tak si představte, co všechno asi dokážou vygenerovat dezinformátoři, kteří vás chtějí přinutit koupit si nějakou věc,“ říká učitel. Studenti uznale pokyvují hlavami.

Cílem lekce bylo předvést žákům rizika umělé inteligence,…