Americká srážka se stropem

Spojené státy čeká pět měsíců politického divadla a pak happy end – nebo velké zemětřesení. Ve čtvrtek totiž narazily na tzv. dluhový strop, tedy dosáhly hranice, nad níž si již vláda nemůže na finančních trzích půjčovat další peníze. Ty potřebuje mimo jiné ke splácení již existujících finančních závazků. Jinými slovy, pokud Kongres strop nezvýší, přestane největší světový dlužník a garant světové měny splácet své dluhy. Co by se dělo potom, to nikdo přesně neví, nikdy se to totiž ještě nestalo.

Dluhový strop je v podstatě číslo vytažené z rukávu a jeho zvyšování není ničím mimořádným. Od druhé světové války k němu došlo, často rutinně, více než stokrát. Jak se ale v posledních letech vyhrotila americká politika, změnilo se každé vyjednávání v drama. V roce 2011 republikáni poprvé v souboji s Barackem Obamou přivedli zemi skutečně až na hranici bankrotu. Když se strop zvyšoval vloni, ovládali obě komory Kongresu těsně demokraté, to se ale po listopadových volbách změnilo. A republikáni, část z nich velmi radikální, teď mají v rukou páku, s níž mohou po prezidentovi a jeho vládě požadovat zásadní ústupky.

Jaké? Levice i pravice si řešení americké zadluženosti představují zásadně jinak. Ti první chtějí především zvyšovat daně, druzí zase škrtat výdaje. Republikáni s mírnou většinou v dolní sněmovně Kongresu tak nyní tvrdí, že v žádném případě nepřipustí další zadlužování, dokud Biden neseškrtá rozpočet. Prezident kontruje, že chce financovat pouze to, co…