0:00
0:00
Ve hvězdách3. 9. 20233 minuty

Legendární projev

28. 8. 1963

Před šedesáti lety, 28. srpna 1963, stanul Martin Luther King na schodech Lincolnova památníku ve Washingtonu. Mluvil pouhých šestnáct minut, přesto jeho projev, přenášený rozhlasovými i televizními stanicemi, vstoupil do dějin. Dodnes jej známe pod jménem I have a dream (Mám sen), což byla slova, kterými tento baptistický kazatel, vynikající rétor a jeden z nejvýznamnějších bojovníků za práva černochů svoji krátkou řeč frázoval. Jeho sen se týkal budoucnosti Ameriky, kdy „synové bývalých otroků a synové bývalých majitelů otroků budou schopni sedět společně u stolu bratrství“, kdy jeho čtyři děti nebudou posuzovány „podle barvy pleti, ale podle svého charakteru“. 

„Před sto lety podepsal velký Američan, v jehož symbolickém stínu dnes stojíme, dekret o zrušení otroctví. Tento významný dekret přišel jako velký maják naděje pro miliony černošských otroků, kteří byli sežehnuti v plamenech ničivé nespravedlnosti. Ale ani o sto let později není černoch stále svobodný. O sto let později je život černochů stále ochromen okovy segregace a řetězy diskriminace. O sto let později žije černoch na osamělém ostrově chudoby uprostřed obrovského oceánu materiálního blahobytu. O sto let později černoch stále strádá v koutech americké společnosti a ocitá se v exilu ve své vlastní zemi. A tak jsme sem dnes přišli, abychom hlasitě vykřičeli tento ostudný stav. V jistém smyslu jsme přišli do hlavního města naší země vyinkasovat šek. Dnes je totiž zřejmé, že pokud jde o její barevné občany, Amerika tuto směnku nesplatila,“ zahájil King svůj projev.

↓ INZERCE

Řečníků bylo celkem osmnáct, „apoštol nenásilí“ Martin Luther King, jak se mu také říkalo, vystoupil jako šestnáctý v pořadí. Zpočátku svůj proslov četl, pak se však nechal strhnout silou své vize budoucnosti a mluvil spatra. „Špičkový rétorický výkon,“ hodnotila projev následně média. Řečníci včetně Kinga promluvili v hlavním městě USA na schodech Lincolnova památníku během Pochodu na Washington za práci a svobodu, jedné z největších politických manifestací za práva Afroameričanů v historii USA. Do Washingtonu bylo ten den vypraveno na dva tisíce autobusů, desítky vlaků, letadla a do metropole zamířil také bezpočet osobních aut. Odhaduje se, že demonstrantů, mužů, žen i dětí, bylo 200–300 tisíc, převážně černochů. Asi pětinu tvořili běloši a neafroamerické menšiny.

Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.

Online přístup ke všem článkům a archivu

Články i v audioverzi a mobilní aplikaci
Možnost odemknout články pro blízké
od 150 Kč/měsíc