Genderoví ideologové ze Senátu 

Na úvod pár drtivých statistik. Policie loni evidovala nárůst u všech trestných činů souvisejících s domácím a sexuálním násilím: týrání osoby žijící ve společné domácnosti, nebezpečné pronásledování, znásilnění i vraždy motivované osobními vztahy. U některých činů lze více hlášených případů interpretovat větší ochotou obětí věc oznamovat, což je zejména u notoricky málo reportovaných skutků jedině dobře. Naopak u nejzávažnějších činů žádná úlevná interpretace nefunguje: v roce 2022 bylo rukou blízkého člověka zavražděno 76 lidí, o 19 více než v roce předchozím. Za první polovinu letošního roku už policisté evidují těchto vražd dvaačtyřicet. Jak taková událost může vypadat, lze dokumentovat na případu z Loučky na Vsetínsku, kde loni v dubnu muž pobodal a nechal vykrvácet svoji ženu a tři děti mladší pěti let. Následně je polil benzínem a zapálil. 

Zároveň s rostoucími čísly a děsivými detaily jednotlivých případů slyšíme zoufalé volání organizací, které pomáhají obětem a kterým docházejí peníze – zahraniční zdroje vysychají, ty domácí vlivem konsolidace rozpočtu také. Včasná pomoc s vraždami v blízkých vztazích přímo souvisí, protože extrémnímu násilí velmi často předcházejí právě ostatní zmiňované trestné činy, pokud nejsou brány vážně a oběti nemají šanci dosáhnout na účinnou pomoc. 

Přesto minulý týden pouze jeden senátní výbor těsně podpořil a další tři naopak odmítly Úmluvu Rady Evropy o prevenci a boji proti násilí na ženách a domácímu násilí, tzv. Istanbulskou úmluvu (IÚ), která posiluje jak prevenci či vzdělávání, tak praktickou podporu. Dokument například stanovuje počet lůžek v azylových domech, jichž má Česko dlouhodobě nedostatek a který úmluva pomohla navýšit v zemích, které ji přijaly.