„Nová opojná a fascinující show Sabotage vás přenese do světa, ze kterého nebudete chtít odejít,“ slibovali pořadatelé Letní Letné. Přehlídka nového cirkusu minulý čtvrtek vstoupila do své třetí dekády a 20. výročí oslavuje do příští neděle ve velkém stylu. Jedním z vrcholů programu je právě kus Sabotage, který na pražské pláni v centrálním šapitó předvádí britský NoFit State. Pořadatelé měli pravdu. Ani mně se nechtělo ze zahajovacího představení odejít, a to přitom nejsem oddaný fanoušek nového cirkusu.
V devadesátiminutové podívané režisérky Firenzy Guidi všechno vypadá hrozně spontánně a lehce. Nejsilnějším z řady dechberoucích čísel je milostný tanec dvojice zavěšené na kleci pod vrcholem stanu, pro kterou na několik minut přestává platit zákon gravitace. Nebo dojemné gymnastické vyznání na hrazdě vojáka v battledressu, který marně vyhlíží svou milou.
Na novém cirkusu mě ale nejvíc fascinuje to, že – podobně jako nedávno na motorkářské stěně smrti, kterou v podání francouzského Le Mur de la Mort přivezli bratři Formanové na svůj Festival Arena, – všechna tahle lehkost je pouze zdánlivá. Všechno musí být propočítané a nacvičené na sekundu přesně, jinak by došlo k tragédii. Výborně je to vidět právě na souboru NoFit State. Dvacet vystupujících se vzájemně vydává všanc, když v šapitó nejen levitují několik metrů nad hlavami diváků, ale také se navzájem jistí a každý z nich tak vystupuje i v roli technika scény. A ještě k tomu hrají a zpívají.
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu