Má to být doba plná radosti a lásky. Místo toho často přichází smutek, pocity viny, úzkosti, nespavost, pochyby o vlastní hodnotě a v nejvyhrocenější podobě myšlenky na smrt – vlastní nebo dítěte. Poporodní deprese podle odhadů postihuje 10–15 procent matek, podle studie Národního ústavu duševního zdraví z roku 2018 je to v Česku až 17 procent. Roli hrají genetické predispozice, hormonální změny po porodu, ale i vnější okolnosti, třeba stres z nevyhovujících rodinných či ekonomických podmínek. Přestože tento typ potíží není neobvyklý, obestírá ho stále silné společenské stigma.
S otevřenější veřejnou debatou i intenzivnějším zájmem o specificky ženské problémy, který vyvolává mimo jiné také více žen působících ve vědě, se v posledních letech začíná vážně mluvit o tom, jak matkám účinně pomoci. Dosud byl k dispozici pouze lék podávaný nitrožilně, a to pouze ve zdravotnickém zařízení po dobu 60 hodin. To ale matkám, které se starají o kojence, příliš nevyhovovalo.
O výrazný posun se letos v srpnu postaral americký Úřad pro kontrolu potravin a léčiv (FDA), který oznámil, že schválil první ústně podávaný medikament určený na léčbu poporodní deprese. Jde o lék nazvaný Zurzuvae a byl vyvinutý týmem pod vedením Kristiny Deligiannidis v Institutu behaviorálních věd při Feinsteinově institutu pro lékařský výzkum v New Yorku.
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
