Podivný samizdat

Ovládnout československá média se okupantům po invazi nezdařilo. Bylo to selhání jejich propagandistické strategie?

Záleží, v jakém časovém horizontu uvažujete. Pokud mluvíte o srpnu, září 1968, tak se jim to opravdu nepodařilo, stejně jako jim nevyšel zamýšlený politický převrat. Když se ale na celý proces ovládnutí země podíváte z dlouhodobějšího hlediska, je to jinak. Zhruba od září 1969 se na oficiální úrovni úplně převrací interpretace toho, co příchod vojsk znamenal, proč k němu došlo, co vlastně bylo pražské jaro nebo kdo je a kdo není kolaborant. V tomto smyslu propagační a politické působení okupantů uspělo.

Uspělo díky jejich vlastní propagandě šířené kanály, jako byla rozhlasová stanice Vltava vysílající z Drážďan nebo týdeník Zprávy, nebo díky tomu, že se nakonec podařilo zkrotit československá média?

Vltava nebo Zprávy, které se tiskly v Německé demokratické republice a později možná i v Československu, jsou viditelné špičky ledovce, ale sovětská strana rozvinula širokou škálu různých praktik, kterými se snažila dosáhnout politického zvratu. Součástí bylo i získávání místních spolupracovníků. Důležitou roli v tom hrála jednotlivá velitelství sovětské armády, která zůstala po celé republice i ve městech, odkud se vojska stáhla.