Dojde k vojenské intervenci proti pučistům v Nigeru?

Byla to jen prázdná slova? Dvousetmilionová Nigérie a další státy západní Afriky požadovaly, aby vojenská junta v Nigeru do předminulé neděle propustila svrženého prezidenta a vrátila zemi demokracii. Jinak přijde vojenská intervence! Neděle uplynula – a žádní zahraniční vojáci ústavu Nigeru bránit nepřijeli. Namísto toho pučisté zaplnili tribuny fotbalového stadionu svými příznivci a při setkání s americkou vyslankyní Victorií Nuland podle zjištění agentury AP pohrozili, že v případě intervence zadržovaného exprezidenta Mohameda Bazouma zabijí. Během týdne pak generálové jmenovali nový kabinet: premiérem se stal někdejší ministr financí, ministrem zahraničí dosavadní velvyslanec Nigeru při OSN. 

Západoafrické státy sdružené v regionální organizaci ECOWAS na čtvrtek svolaly nový summit a po něm opět pohrozily použitím vojenské síly. Chtějí být rezolutní. Západní Afrika v posledních třech letech zažila tolik vojenských převratů i proto, že příklady táhnou, a dnes vládnoucí státníci se nechtějí stát příští obětí vzpurných generálů. Úspěch případné zahraniční intervence je však velmi pochybný.

Především není jasné, jak by na ni reagovali sami obyvatelé Nigeru. Kvalitní průzkumy veřejného mínění neexistují, ten jediný dostupný – zadaný týdeníkem The Economist a zpovídající malý vzorek převážně městských, mužských a lépe vzdělaných respondentů – naznačuje, že se pučisté mohou opřít o značnou podporu obyvatel. Mnohem větší, než má svržený prezident, kterého část veřejnosti vnímala jako loutku Francie, bývalé koloniální mocnosti.

„Intervence by byla velmi riskantním podnikem, který by mohl vyústit do úplného kolapsu Nigeru,“ varoval na stranici Deutschlandfunk přímo z nigerské metropole Niamey Ulf Laessing, vedoucí sahelského programu Nadace Konrada Adenauera. Podle něj nelze vyloučit, že by se část armády přidala na stranu intervenčních vojsk a vypukla by válka mezi různými složkami nigerských bezpečnostních složek, podobná té, která momentálně ničí Súdán.