Nějaký čas se zdálo, že Írán nevyhnutelně čekají velké změny. Loni v září nechvalně proslulá mravnostní policie zatkla dvaadvacetiletou kurdskou dívku Mahsu Amíní, která v jejích rukou za nevyjasněných okolností zemřela. Následovaly masivní protesty, jaké země dlouho nezažila: mířily proti povinnému hidžábu pro ženy, ale postupně zahrnuly řadu dalších témat, od rozšířené korupce přes masivní inflaci po nedemokratičnost klerikálního režimu. Ve snaze situaci uklidnit stáhl režim loni v prosinci mravnostní policii z ulic.
Z Íránu proudily zprávy o brutálních zásazích proti demonstracím a následných drakonických trestech (zemřelo necelých pět set demonstrantů a asi sedm lidí bylo popraveno), ale také o odhalených vlasech a zkracujících se sukních v ulicích íránských měst. Což bylo možné proto, že režim přestal ženské oblékání přísně kontrolovat. Mnozí konzervativně smýšlející muži i ženy však dávali nezahaleným ženám najevo, co si o nich myslí – případně je na ulici přímo napadali.
Podobně potichu jako zmizela, se však mravnostní policie před nedávnem se zase vrátila „do služby“. Obnovené hlídky mají podle vyjádření představitelů režimu „zajistit všeobecnou bezpečnost i posílit základy rodiny“. Vláda navíc začala zavírat obchody, kde obsluhovaly nezahalené ženy, a oznámila, že začne využívat pouliční kamery, aby odhalila porušování zákona. Obnovení mravnostní policie je tak dalším krokem v rámci „normalizace“ íránských poměrů.


Ze země nicméně zaznívá jistá skepse vůči tomu, že se situace opravdu vrátí do starých kolejí. „Lidí, kteří tato pravidla nedodržují, je už příliš mnoho,“ řekl například vysokoškolský student, kterého agentura Reuters cituje jen pod jménem Ismaili. „Nemohou zasáhnout proti všem. A poslední věc, co si nyní mohou dovolit, je použít sílu. Zkrátka to není možné.“ Reformní íránská politička Azar Mansúrí prohlásila, že návrat mravnostní policie dále rozšiřuje propast mezi běžnými lidmi a státem.
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu