Pokud se do prostoru zavolá „Reagan“, ozve se zpátky „Rambo“. Postava bývalého vojáka bojujícího ve válce ve Vietnamu, kterou ve filmu z roku 1982 Rambo: První krev ztvárnil Sylvester Stallone, se s uvedením dalších dvou pokračování stala synonymem mačo silné Ameriky, kterou během svého úřadování prosazoval americký prezident Ronald Reagan. Po premiéře druhého dílu, v němž John Rambo zachraňoval americké vojáky, kteří zůstali ve Vietnamu po konci bojů a nemilosrdně přitom „kosí“ jihoasijské komunisty, Reagan jeho taktiku označil za inspiraci pro své příští rozhodování o osvobozování rukojmích.
„Poté, co jsem včera večer viděl Ramba, vím, co dělat, až se něco podobného znovu stane,“ řekl těsně před svým projevem k národu v roce 1985. Rambo coby osvalený patriot a symbol pravicové Ameriky se zrodil právě s druhým dílem Rambo II a potvrzen ad absurdum byl se třetím dílem franšízy Rambo III. Aktuálně je možné porovnat všechny tři snímky akční série na velkém plátně, neboť se vrátily do české kinodistribuce.
Jakkoli zvláštní se to může zdát, první Rambo patří ještě do cyklu antivietnamských snímků druhé půle sedmdesátých a osmdesátých let. Počínaje filmy jako Lovec jelenů a Návrat domů, přes Apokalypsu až po pozdější Četu nebo Oběti války. Na rozdíl od První krve jsou zmíněné filmy většinou považovány za artově-autorské. Reaganovo přivlastnění si Ramba film z této společnosti vydělilo. Nicméně také první Rambo vyjadřoval Stalloneho osobní přesvědčení, které by se v kontextu dobové americké politiky dalo nazvat liberálně-levicové.
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu