V horní komoře parlamentu se formuje skupina senátorů a senátorek odmítajících větší ochranu pro oběti domácího násilí. Úmluva Rady Evropy o prevenci a boji proti násilí na ženách a domácímu násilí, tzv. Istanbulská úmluva (IÚ), spojila senátory a senátorky napříč kluby: lidovce Jiřího Čunka, Tomáše Jirsu či Jiřího Oberfalzera za ODS, Zdeňka Hrabu a Jiřího Voseckého za STAN, nezávislé senátorky Jitku Chalánkovou a Danielu Kovářovou a Michaela Canova zvoleného za Starosty pro Liberecký kraj.
Jiří Oberfalzer minulý týden oslovil zbylé členy Senátu, aby odmítavé stanovisko zmíněných osmi senátorů podpořili, a připojil seznam dvou desítek argumentů, podle nichž je úmluva „ideologickým dokumentem“ a nepovede ke zlepšení pomoci obětem domácího a sexuálního násilí. V seznamu se přitom objevují mimořádně diskutabilní teze, například tvrzení, že není pravda, že ženy jsou nepoměrně více zasaženy domácím násilím než muži: „Muži se k domácímu násilí takřka nepřiznávají a na rozdíl od žen mnohem více trpí domácím násilím psychickým.“ Domácí i zahraniční studie přitom prokazují, že oběťmi jsou reálně častěji ženy. Úmluva přitom státy jasně vybízí „k uplatňování této úmluvy na veškeré oběti domácího násilí“, konkrétně se tím myslí rovněž muži, děti či senioři.
Sporné je i tvrzení senátorů, že ratifikací poskytne Česko „neomezená oprávnění“ monitorovacímu orgánu GREVIO. Ten je složen z expertů nominovaných členskými státy, takže na jeho podobu bude mít vliv i Česko, jeho nálezy nejsou právně závazné a mají pouze formu doporučení. Na jejich základě navíc nelze žádný stát nijak sankcionovat.
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
