V naší představě o stáří vesmíru něco nesedí. Podle dlouholetých a solidně podložených výpočtů se měl velký třesk odehrát před 13,8 miliardy let. Zároveň ale pozorování ukazují, že některé hvězdy a galaxie jako by byly starší než sám vesmír. Záhadu prohloubil nový kosmický teleskop Jamese Webba, který zaznamenal například obří, „dospělé“ galaxie už v době, kdy byl vesmír jen půl miliardy let stár. Tak brzy by měla existovat jen malá galaktická „mimina“, na vytvoření dobře zformovaných „dospělců“, zdá se, nebylo dost času. Jak poznamenal server Quanta Magazine, je to, jako bychom našli fosilizovaného králíka ve vrstvách z dob, kdy život ještě vůbec nevystoupil na souš.
Takže co s tím? Teoretický fyzik Rajendra Gupta z Ottawské univerzity navrhl radikální řešení, které stáří vesmíru prodlužuje rovnou téměř na dvojnásobek. Kdyby se tato zatím okrajová teorie posouvající velký třesk do minulosti vzdálené 26,7 miliardy let uchytila, byla by to vědecká revoluce srovnatelná snad jen s příchodem Alberta Einsteina.
Gupta doslova vyhazuje do povětří úhelné kameny současné kosmologie. Oprašuje téměř sto let starou, dávno opuštěnou teorii „unaveného světla“ Fritze Zwickyho, podle níž rudý posuv ve spektru vzdálených hvězd a galaxií není způsoben rozpínáním kosmu, ale tím, že jak se světelné paprsky prodírají vesmírem, ztrácejí energii. Zwickyho teorii se Gupta snaží propojit a smířit se současnou představou rozpínajícího se kosmu. Představuje si, že platí obojí současně. Zároveň Gupta navrhuje, že takzvané vazebné konstanty, které určují velikost základních přírodních sil (gravitace, elektromagnetismu, silné a slabé jaderné interakce), se mění v čase. „Fyzikální zákony by se pak ‚vyvíjely za pochodu‘, během vývoje vesmíru,“ přibližuje to teoretický fyzik z MFF UK Vojtěch Witzany. Díky tomu by první galaxie mohly vznikat po dobu nikoli stovek milionů let, ale mnohem déle – miliard roků.
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
