Střížovo výběrové řízení

Nejvyšší státní zástupce Igor Stříž se rozhodl vyhovět doporučení vlády a minulý týden vypsal výběrové řízení na post šéfa Vrchního státního zastupitelství (VSZ) v Olomouci. Je to naprosto neobvyklý krok. Léta je zaběhlou praxí, že nejvyšší státní zástupce navrhne jméno vrchního žalobce a ministr ho schválí. Stejné je to i na nižších stupních. Vrchní žalobci navrhují krajské, krajští okresní. Návrhy jdou vždy na stůl ministra spravedlnosti a v minulosti se nikdy nestalo, že by ministr návrh odmítl. Ministr spravedlnosti Pavel Blažek i Igor Stříž vysvětlují rozhodnutí větší transparentností – odbourají se tak prý dohady veřejnosti o zákulisních dohodách na jménu budoucího olomouckého šéfa. Ani jeden z nich ale nedokáže uvést jediný případ z posledních patnácti let, kdy by vzniklo podezření, že jakýkoli vedoucí státní zástupce byl jmenován „netransparentně“ a na základě „zákulisních dohod“.

Jde o nešťastné rozhodnutí. Státní zastupitelství se snaží odříznout od vlivu politiků od konce první dekády tohoto století, kdy vedoucí státní zástupci, včetně nejvyšší šéfky – Renaty Vesecké, zasahovali do případů a vznikala důvodná podezření, že jednají na politickou objednávku. Souboj o nezávislost žalobců patřil mezi nejsledovanější události celého minulého desetiletí a ve chvílích podezření na politickou „zákulisní dohodu“ (například Babiše s ministryní spravedlnosti Marií Benešovou) přivedl do ulic desítky tisíc demonstrantů, volajících po nezávislosti státních zástupců.

Teď se vláda rozhodla svým doporučením zase politicky zasáhnout a Igor Stříž, který mohl přání vlády odmítnout, vyhověl se slovy, že stejně o vypsání výběrového řízení uvažoval – proč, to už veřejně nedodal a Respektu nezvedal telefon. Jsme tedy svědky nového politického zásahu do nezávislosti žalobců? To je samozřejmě v tuto chvíli nemožné určit, ale jestli čistě teoreticky ano, jaký by takový krok mohl mít důvod?