Z odkazu praotce Šmelce

Je tady někdo, kdo by chtěl prolejt krev?“ Otázka nesoucí se nad střechami pražských Holešovic zůstane oslyšena. Nikdo z účastníků rituálu na terase pražského Centra současného umění DOX se nemá k tomu, aby do něj přispěl svou nejcennější tekutinou. To ale vůbec nevadí. K přípravě „malé púdži“, jež je tu prováděna k oslavě a z příkazu „Mladýho Svatýho“, se dá místo krve použít červené víno. To je záhy obřadníky nalito do velkého hrnce spolu s dalšími alkoholickými nápoji, jakým je kupříkladu koňak, následuje velké množství cukru, koření a v závěru i octa. Hrnec je pak svěřen do péče „Vulkána“, čili jednoplotýnkového vařiče, na kterém se směs pomalu vaří.

„Radžastán, Pradžastán, bimborundum, lundum, tekutý um, malý a velký, dohromady zralý, krvavý tok, voňavý mok, lok a lok,“ volá po pár minutách probublávání rudé tekutiny sborově shromáždění „púdžistů“, které si v závěru obřadu připíjí vzniklým horkým nápojem vskutku neobvyklé chuti. Jsme svědky oslav dvaadvacátého výročí založení Jedinečného Svatopěstitelského Družstva. Záhadného spolku, který se na kulturní scéně přes veškerou tajemnost pohybuje s podobně přitažlivou samozřejmostí a elegancí jako mnohem známější a starší Tajná organizace B.K.S. (Bude konec světa).

Je první lednová středa a duchovní vůdce B.K.S. Dr. II. Škába Sklabinský spřízněnost obou seskupení osobně dokládá svou přítomností na malé púdže. Je to právě on, kdo čekání na var přítomnému shromáždění zpestřuje improvizovaným litanickým zpěvem. Aby si…