K plenám nástup

„Povinnost volá,“ napsal na Twitter předminulý čtvrtek finský ministr obrany Antti Kaikkonen. Bylo by zcela namístě předpokládat, že se oznámení týkalo klíčového úkolu, který aktuálně má, tedy dotáhnout úspěšně do konce vyjednávání o vstupu Finska do NATO. Zbývá sice přesvědčit jen dvě země, Maďarsko a Turecko, ale ani jedna zjevně svůj souhlas nedá zadarmo. Jenže povinnost, o které Kaikkonen mluví, je poněkud jiného druhu – a pro lidi ve vrcholné politice je stále nepříliš obvyklé její volání vyslyšet. Zkušený osmačtyřicetiletý politik takto oznamoval, že předává řízení ministerstva stranickému kolegovi a odchází na dva měsíce na otcovskou dovolenou. „Děti jsou malé jen chvíli a já si to chci pamatovat víc než jen z fotek,“ vysvětlil.

Může se to zdát nezodpovědné, případně možná i trochu šílené – země je uprostřed náročných mezinárodních rozhovorů, nebezpečného ruského medvěda má na hranicích a ministr obrany odchází měnit pleny půlročnímu dítěti?! Jenže Kaikkonen, který se s manželkou kromě potomků biologických stará také o dvě děti v pěstounské péči, bude pryč jen do konce února a díky moderním technologiím stále na příjmu. Vyjednávání a celkovou bezpečnost Finska nemá na starosti jen on, ale celá vláda v čele s premiérkou Sannou Marin. Teoreticky i prakticky vzato se tedy nic úplně dramatického neděje.

Naopak symbolicky jde o hodně: Kaikkonenův krok říká, že muž se může o vlastní dítě postarat bez ohledu na to, jak důležitou práci právě má mimo domov. Pokud si může…