Co dlužíme zvířatům?

Většinu kariéry strávila americká filozofka Martha Nussbaum úvahami nad tématy, jako je vztah spravedlnosti a práva, etika nebo gender. Její jediná dcera Rachel, která se zabývala právy zvířat, ji ale postupem času přivedla i sem. Rachel v roce 2019 zemřela a jako snahu o „smysluplné truchlení“ napsala Martha Nussbaum knihu Justice for Animals: Our Collective Responsibility (Spravedlnost pro zvířata: Naše kolektivní zodpovědnost), kde vybízí k novému přemýšlení o právech zvířat. O knize mluvila v lednu v podcastu The Gray Area amerického média Vox.

Jeden z tradičních argumentů pro podporu lepších životních podmínek zvířat je ten, že některá zvířata se svojí inteligencí podobají lidem, a zaslouží si tak obdobná práva. Nussbaum s tím ale nesouhlasí. „Chtít chránit někoho, protože je jako já, je přece špatný argument. My lidé se ho dopouštíme i vůči sobě. Mělo by jít hlavně o to, jak se zvířatům žije, ne zda jsou jako my,“ namítá. Obdobně rozporuje argumenty další školy, která hraje v debatě o ochraně práv zvířat důležitou roli, utilitarismu. Ta tvrdí, že v životě jde obecně o dosažení štěstí a omezení utrpení, a stejně tak by tomu mělo být i u zvířat. Ačkoli Nussbaum uznává, že tento přístup může pomoci řešit špatné podmínky velkochovů a průmyslového zemědělství, ani ten jí nestačí – a přichází s vlastní teorií.

Podle Nussbaum se máme soustředit na to, zda mohou zvířata žít takový život, jaký potřebují a chtějí. Stejně tak jako ten lidský ani zvířecí život není jen o…