Zkáza tropických pralesů stále akceleruje

Bod zlomu nepřichází. Alespoň v případě deštných pralesů. Před půldruhým rokem se na klimatickém summitu OSN v Glasgow téměř 150 států světa zavázalo zastavit do roku 2030 odlesňování planety. Nedávná zpráva výzkumné organizace World Resources Institute (WRI) ale ukázala, že ničení lesů od té doby naopak zrychlilo. Z povrchu planety loni především kvůli kácení a vypalování zmizelo o deset procent původního tropického deštného lesa více než v roce předchozím, konkrétně přes 41 tisíc kilometrů čtverečních (jde o ekvivalent ztráty lesa o výměře 11 fotbalových hřišť každou minutu). Do ovzduší kvůli tomu uniklo tolik oxidu uhličitého, jako jsou roční emise Indie.

„Výsledky úsilí vlád zastavit odlesňování nemusíme nutně zaznamenat už první rok, snad uvidíme pokrok během toho příštího,“ nabízí naději expertka WRI Frances Seymour, která se na vzniku zprávy podílela. Hlavní příčiny odlesňování jsou podle ní v různých regionech různé: například v Indonésii a Malajsii je to produkce palmového oleje a celulózy, v Amazonii pěstování sóji a chov dobytka, v Demokratické republice Kongo všeobecná chudoba, která nutí lidi využívat jediný dostupný zdroj energie nebo obživy – les.

Vůbec nejvíc pralesa loni zaniklo v Brazílii. Animace jeho ústupu ukazuje hrozivé scvrkávání a fragmentaci původní souvislé zelené plochy, přičemž loni, v posledním roce vlády populistického prezidenta Jaira Bolsonara, se tu les ztrácel nejrychleji od roku 2005. V žebříčku nejhorších států pak následuje právě Kongo a po něm Bolívie, kde lze v pralese levně koupit pozemky třeba pro pěstování sóji a vláda zároveň dekriminalizuje ilegální kácení.

Jsou tu ale i lepší zprávy. V Brazílii Bolsonarův nástupce Lula da Silva slíbil nepříznivý trend zvrátit a zdá se, že se mu to daří, byť na závěry je podle Seymour zatím brzy. Jasnější je situace v Indonésii, kde ničení lesa nepochybně zpomaluje. „Lidé si často neuvědomují, že les má i jinou hodnotu než jako zdroj dřeva, minerálů nebo zemědělských pozemků – dokud nepřijde přírodní katastrofa,“ připomíná expertka. A právě to se v Indonésii stalo v roce 2015, kdy zemi postihly katastrofální lesní požáry. Vláda začala pod tlakem jejich následků ostřeji vynucovat dodržování moratoria na ničení původního pralesa a rašelinišť, důrazněji bojovala proti ilegální těžbě a zasazovala se o obnovu mangrovů. Na příznivém obratu se ale mohlo podílet i vlhčí počasí, které v dalších letech nenahrávalo požárům – a nižší ceny palmového oleje.