Ústavní soud se zastal zvlášť zranitelných obětí trestných činů

Ústavní soud minulý týden vydal dva zásadní rozsudky, které pomohou obětem některých trestných činů. Případy měly totiž jeden společný rys – šlo v nich o finanční odškodnění pro takzvané zvlášť zranitelné oběti. V prvním případě se Ústavní soud zastal romských dětí, kterým Krajský soud v Ostravě nepřiznal náhradu nemajetkové újmy za rasistický útok v Lipníku nad Bečvou. Útok na děti spočíval nejen v tom, že jim bylo sprostě a hanlivě nadáváno s odkazem na jejich možnou příslušnost k romskému etniku, zároveň ale byly fyzicky napadeny a skončily v nemocnici. V druhém případě, který soud zveřejnil také minulý týden, šlo o případ znásilnění. Nezletilá dívka byla při hospitalizaci v psychiatrickém zařízení opakovaně znásilněna přinejmenším jedním spolupacientem. V obou popsaných kauzách soud nižšího stupně došel k závěru, že se trestný čin stal, nicméně obětím přiznal pouze částečné odškodnění s argumentem, že plné částky se mají domáhat mimo trestní proces, u civilních soudů. 

S tím však ani v jednom z případů ústavní soudci nesouhlasili. Zaprvé soudy obětem přiznaly velmi nízký finanční obnos: v případě znásilnění 150 tisíc korun pro nezletilou dívku, za slovní i fyzický rasově motivovaný útok na děti tři tisíce korun pro každého poškozeného. V jednom rozhodnutí přímo stojí, že se jedná o nedůstojnou satisfakci. Zároveň podle Ústavního soudu mají poškození právo získat plnou částku už v trestním řízení, protože by neměli být vystaveni situaci, kdy často traumatizující zážitky musejí znovu popisovat v dalším řízení. „Další konfrontace obětí s jejich traumatickými zážitky může vést až k vyvolání pocitu bezpráví a druhotné újmy,“ píše se v jednom z rozhodnutí Ústavního soudu s tím, že soudy poškozené v obou případech vystavily „nepřípustné sekundární viktimizaci“. Pokud totiž měly dostatek důkazů, aby rozhodly o vině pachatelů, měly také povinnost přiznat plnou náhradu způsobené psychické (a fyzické) újmy a neodkazovat poškozené na další soudní řízení. Případy se vracejí zpět s tím, že nižší soudy jsou názorem Ústavního soudu vázány.