Filmová retrospektiva týdne

Ve vyprávěních o československé nové vlně patřil dlouho k aktérům v pozadí. Jako by se trochu podobal jím zahrané postavě mlčenlivého manžela se smutnou tváří, který se drží stranou společnosti ve filmu O slavnosti a hostech, kam jej obsadil Jan Němec. Zatímco Němec, Věra Chytilová či Miloš Forman jsou jména všeobecně známá, Evalda Schorma začala veřejnost objevovat a doceňovat až později. Jeho celovečerní existenciální drama Každý den odvahu (1964) uvedl zrestaurované letos karlovarský festival. Figuruje i v aktuální retrospektivě jeho tvorby na portálu DAFilms. Její jádro tvoří dokumentární snímky, jež vyjevují Schormův rozvětvený talent, tvůrčí i životní filozofii a myšlenkovou hloubku tvorby.

Typické pro Schormovo dílo jako celek je tázání se. Více otázek než snadných odpovědí. Mnohé postavy jeho hraných filmů čelí morálním dilematům, pochybují, hledají (se). Jeho přístup byl ovlivněn filozofií existencialismu a měl zásadní morální rozměr. Ukázkovým příkladem je právě Každý den odvahu, jeho debut. Mladý dělník a bývalý svazácký funkcionář (Jan Kačer), který se politicky angažoval v padesátých letech, střízliví z falešných ideálů a naivity. Prochází těžkou morální krizí, která se schází s krizí osobní. Retrospektiva zahrnuje i vůbec poslední režisérův hraný film, psychologické drama Vlastně se nic nestalo z roku 1988, které mělo premiéru až po jeho smrti v témže roce.

Gró výběru tvoří dokumenty – od portrétů manuálně pracujících lidí po portréty umělců, od mapování znepokojivých společenských témat po dokumentaristické eseje o smrti a smyslu existence. Vyznačují se audiovizuální vynalézavostí, lyrikou a citlivostí přístupu i k tak zdánlivě neatraktivním, schematismem zavánějícím tématům jako stavba orlické přehrady. Ve filmu Blok 15 (1959) zachytil jeden den betonářské party formou umělecké reportáže. V Žít svůj život (1963) se vydal do zcela jiného prostředí: přiblížil v něm tvorbu fotografa Josefa Sudka. Na snímku spolupracoval s Janem Špátou, s nímž natočil o rok později i Proč? (1964), v němž se snažil dobrat důvodů klesající porodnosti a nárůstu potratů v Československu.