Proč je dobře i špatně, že Čaputová nebude znovu kandidovat

Když se chystáte na horský výstup, musíte dobře odhadnout své síly. Být k sobě upřímný. A to především kvůli těm, kteří vás doprovázejí, protože je můžete ohrozit. Politika je v jistém ohledu podobně náročný projekt, i tady závisí jeden na druhém. A v sázce je dokonce více životů. Slovenská prezidentka Zuzana Čaputová minulý týden prohlásila: „Před oznámením tohoto svého rozhodnutí jsem musela odhadnout své síly na dalších, ode dneška potenciálně šest let. A po velmi poctivém zvažování dnes vím, že by těch sil na další mandát nebylo dost. Dokončím tedy poslední rok svého mandátu a moje služba v této funkci bude naplněna. Dále se už o druhé volební období nebudu ucházet.“ Tím otevřela nejen řadu politických, ale i lidských otázek. Máme se obětovat pro veřejný zájem? A jsme dnes ještě pány nad svými životy?

Osamělá mise

Loni na jaře jsem se prodíral úzkou uličkou v brněnském Mahenově divadle. Stáli tu čeští i slovenští policisté v civilu, poradci, novináři. Všichni mluvili jeden přes druhého, takže vznikal chaos. Pak jsem vešel do šatny, kde stála Zuzana Čaputová a omlouvala se, že je kolem ní takový zmatek. Divadlo musel zkontrolovat pes, který hledal výbušniny, jídlo a pití nemohlo být připraveno bez dohledu ochranky. Za chvíli jsem měl moderovat debatu se slovenskou prezidentkou a při pohledu na ten kontrast mě napadla otázka: Cítíte se někdy osamělá? Odpověď byla upřímná: Mnohdy ano. Neznělo to sebelítostivě, jen jako popis skutečnosti.

Role hlavy státu je specifická, protože se nemáte na koho vymlouvat. Není to kolektivní instituce a rozhodování, jste v tom sami. Ale je to samota relativní, protože vlastně vedle vás v místnosti sedí neustále pět a půl milionu Slováků. Každý má svůj názor na hlavu státu, pohled na věc. Očekávání jsou velká, ale vy přitom nemáte pravomoci, které by pomohly řešit problémy občanů. V lepším případě něčemu špatnému bráníte.

Unést takovou zodpovědnost není snadné. Když ale máte politickou situaci, která na Slovensku momentálně vládne, dostáváte se do bezvýchodné pasti. Zuzaně Čaputové opakovaně vyhrožovali smrtí, stejně tak jejím dcerám. Nahlašovali v jejich okolí bombu, aby neměly klid, křičeli v noci pod okny, aby se nedalo spát. Partnerovi prezidentky rozbili kladivem okna u auta. Představitelé Smeru burcují dav, že je americká agentka, a sprostě ji urážejí.