Černý týden v ŘSD

Tuzemská státní firma Ředitelství silnic a dálnic ČR (ŘSD) má za sebou opravdu perné dny. A nebylo na nich mnoho pozitivního. V pondělí byla zveřejněna zpráva Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ), podle něhož 28 miliard korun, investovaných v posledních pěti letech do modernizace D1, bylo velmi často vynaloženo „neúčelně“. Opravy a modernizace jsou nekvalitní a nezaručují komfortní ani bezpečnou jízdu. NKÚ také například zjistil, že jediná funkční váha na dálnici registrovala loni průjezd 17 tisíc přetížených kamionů, které ničí povrch dálnice. Ke správnímu řízení bylo ale posláno pouze 448 zjištěných případů. Pak se váha pokazila.

Tyto znepokojivé informace pak v úterý ještě „přebil“ policejní zásah v centrále ŘSD i na řadě místních poboček. Policie podle Vrchního státního zastupitelství v Praze obvinila 21 lidí a 11 právnických osob (tedy firem), sedm lidí skončilo v zadržovací cele. Podle vyjádření žalobců se jedná o „zločiny“ především z minulého desetiletí. „Osoby jsou vyšetřovány pro podezření z trestné činnosti organizované zločinecké skupiny působící v procesu zadávání veřejných zakázek ŘSD, nezákonné sjednání výhody při zadání veřejné zakázky a pletichy při zadání veřejné zakázky,“ uvedl v úterý státní zástupce Tomáš Minx.

O co v případu jde? Podle informací Respektu řídil údajnou zločineckou skupinu bývalý ředitel provozního úseku ŘSD František Sedláček. Zakázky ŘSD měly získávat i firmy, které skrytě ovládal – sám, nebo přes rodinu. Minimálně deset firem se údajně s vědomím či na pokyn hlavního obviněného domlouvalo, kdo se bude o kterou zakázku ucházet, kdo ve které nabídne nejnižší cenu, aby se postupně na všechny dostalo. Většinou šlo o práce na údržbě dálnice jako opravy svodidel, sečení trávy podél vozovek, prořezávání zeleně nebo čištění příkopů.

Podle informací z policie a státního zastupitelství se údajní pachatelé soustředili na malé zakázky, u nichž platilo pravidlo, že žádná firma nesmí inkasovat víc než deset milionů korun za rok. František Sedláček a další podezřelí vyvinuli „algoritmus“, aby se na jimi prosazované firmy dostávalo rovnoměrně a aby získaly co nejvíce zakázek pod limitem. Podle policejních odposlechů a čerstvě zabavených dokumentů přepláceli organizátoři od roku 2017 řadu zakázek – třeba prořezávání stromů, běžnou kontrolu stavu mostů a dálničního příslušenství – často až na desetinásobek reálné ceny. Peníze navíc, které tímto způsobem „přistály“ na účtech, si pak firmy v rámci klanu přerozdělovaly.