Slovenská krize identity

Výzkumníci slovenského Institutu pro veřejné otázky (IVO) zveřejnili výsledky průzkumu, který se pídil po postojích Slováků k rozpadu společného státu a vzniku samostatné Slovenské republiky. Výsledky ukázaly rekordně nízkou úroveň hodnocení obojího. Rozdělení státu hodnotí jako „převážně pozitivní“ událost pouze 35 procent lidí, ještě větším překvapením však je, že jen 43 procent lidí hodnotí jako kladnou událost vznik samostatného Slovenska. Ke vzniku samostatného státu má 30 procent lidí ambivalentní vztah a 20 procent lidí jej hodnotí záporně.

Jde o zatím nejhlubší propad hodnocení od roku 2012, kdy výzkumná agentura položila Slovákům otázku na hodnocení vzniku samostatného Slovenska. Ještě před rokem vznik státu kladně hodnotilo 50 procent lidí, v roce 2020 to bylo 61 procent lidí a nejvíce Slováků bylo za vznik samostatné republiky rádo v roce 2019, tehdy se graf odpovědi „Ano“ vyšplhal na 61 procent. „To byla doba po vraždě Jána Kuciaka, bylo to období velkého společenského vzepětí a naděje. Lidé měli na náměstích na společných shromážděních Za lepší Slovensko pocit, že se podaří zemi posunout dobrým směrem. Věřili, že se to stane,“ vysvětluje analytička Institutu pro veřejné otázky, socioložka Zora Bútorová. „A když přijde velké zklamání – což je stav, ve kterém se dnes nachází slovenská společnost –, promítne se to i do zpětného hodnocení historie.“ Na Slovensku koncem minulého roku padla vláda, čeká se na předčasné volby, ale už poslední dva…