Pandemické déjà-vu: Čína platí cenu za neomezenou moc prezidenta Si Ťin-pchinga

Tříletá „karanténa“, v jejímž rámci se Čína odstřihla od zbytku světa, končí. Číňané museli od vypuknutí pandemie zapomenout na vysněné dovolené a zahraniční návštěvníci po příletu do „říše středu“ putovali do izolace v důkladně střežených hotelích. Všechna tato nařízení jsou od 8. ledna passé. A takřka ze dne na den byla už v prosinci zrušena i další po tři roky přísně vynucovaná pravidla, například permanentní masové testy, bez jejichž absolvování nebylo možné vejít do restaurací, metra, vlaků, úřadů nebo sídlištních budov.

„Politika nulového covidu“ Číně dobře sloužila v době, kdy svět čekal na vynález vakcíny. Počet obětí pandemie se držel v řádu tisícovek, tedy výrazně níže než v Evropě a Spojených státech. Čínská vláda a její PR to prezentovaly jako doklad nadřazenosti tamního politického systému nad chaosem demokracií. Jenže s uvedením vakcín a mutací koronaviru do méně smrtelné varianty omikron se karty nově promíchaly: v Evropě, Spojených státech i zbytku světa se život vrátil do normálu, zatímco v Číně byly města či celé regiony uzavřeny do lockdownu při výskytu sebemenšího ohniska nákazy.

Prezident Si Ťin-pching do prosince tvrdohlavě stál za politikou nulového covidu – a pak zcela obrátil. Nyní se tedy virus nekontrolovaně šíří, úřady přestaly měřit počty nakažených a změnily klasifikaci úmrtí. Výsledkem jsou absurdní oficiální statistiky, podle nichž na covid-19 od prosincového rozvolnění pravidel zemřelo 25 lidí. Zprávy z místa však poukazují na zahlcené…