Efektivní altruismus, longtermismus, racionalismus, šifropunk – a výčet podivně znějících pojmů by mohl dlouho pokračovat. Všechny zachycují proměnu světa, který je Česku na hony vzdálený – amerického Silicon Valley, centra technologického pokroku, nejbohatších firem světa a bájných příběhů o jejich zakladatelích. Jak v epizodě podcastu Money Talks vysvětlují novináři časopisu The Economist, řadě z nich byznysový úspěch přestává stačit. Peníze, prestiž i pozornost, které díky němu získali, napínají k řešení smělých civilizačních výzev.
Grandiózní sny byly vždy součástí mentality Silicon Valley. Když před téměř dvaceti lety vznikal Facebook, sliboval, že svět propojenější skrze sociální sítě bude lepším místem k žití. Nejen, že se slib příliš nenaplnil, sociální síť – jakkoli výdělečná a úspěšná – je navíc podle kritiků uvnitř technologického světa téměř mrhání lidským géniem. „Snili jsme o létajících autech a dostali 140 znaků Twitteru,“ prohlásil v tomto duchu například známý miliardář Peter Thiel.
Ať už jde o longtermisty, altruisty nebo příznivce dalších z filozofických směrů vyjmenovaných v úvodu, všichni mají společné to, že klasické ukazatele úspěchu, jako jsou vily nebo jachty, pro ně nehrají takovou roli (ačkoli se jim samozřejmě někdy nebrání). Čtou nebo sami píšou filozofické eseje a v jádru to jsou vlastně optimisté: věří, že inteligence a peníze, kterými disponují, mohou změnit svět. Investují do umělé inteligence, jaderných fúzí nebo prevence pandemií a…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
