Podíl na neznámé budoucnosti

Pokud projíždíte Los Angeles či New Yorkem, můžete si všimnout nerdovsky vypadajících chlapíků s cedulemi, kteří protestují před budovami studií a streamovacích společností – svých zaměstnavatelů,“ líčí atmosféru minulého týdne Matthew Belloni v podcastu The Town, kde sleduje vše, co se šustne v Hollywoodu. „Chlápci“ jsou scenáristé a scenáristky, kteří po patnácti letech začali minulé úterý stávkovat. Znamená to, že se jedenáct tisíc lidí, kteří linkují osnovu amerického filmového průmyslu, kolektivně zavázalo nenapsat ani čárku. Po dobu, než se jejich zástupci dohodnou s vedením zábavních korporací jako Disney či Netflix.

Stávka je vyústěním patové situace, do níž se po šesti týdnech jednání o pracovních podmínkách dostali odboráři ze Sdružení amerických scenáristů (Writers Guild of America, WGA), organizace zastupující zájmy autorů podílejících se na všem od velkofilmů, přes seriály Stranger Things po talk – show, a zástupci korporací sdružených v Alliance of Motion Picture and Television Producers (AMPTP). Jádrem sporu je zachování pracovních míst na smlouvu, vyšší tantiémy (tzv. residuals) ze streamování podle úspěšnosti díla a nastavení pravidel využití umělé inteligence.

Vyjednávání plná technikálií a spletitých systémů ohodnocení v ničem nepodobných české realitě se může zdát jako interní zaměstnanecký spor ve vzdáleném Hollywoodu. Možná nás baví příběhy slavných a filmy a seriály, které vyrábějí, ale k čemu divákovi ve střední Evropě pomůže nořit se do detailů korporátní praxe či požadavků odborů? Důvodů je více. Jednak může stávka, potáhne-li se dlouho, ovlivnit, co uvidí na streamovacích platformách a v kinech. Zároveň se před očima odehrává zobecnitelný boj o důstojné pracovní podmínky ve stále prominentnějším sektoru globálního byznysu – ekonomiku nárazových prací (tzv. gig economy). Ve hře jsou klesající zaměstnanecké jistoty i nové nastavení pravidel tváří v tvář technologickému pokroku, který se může v budoucnu dotýkat nemalé části z nás.