Nový papež a vaše koruny

Kouří, a když ho někdo napomene, že na pracovišti to dosud nebylo zvykem, chladně odpoví, že šéfem je tady teď on. K lidem kolem sebe je krutý a povýšený, křesťanskou laskavost jako by vůbec neznal. V Boha, jak sám v jednu chvíli prozrazuje, možná sám ani nevěří.

Úvodní zápletka seriálu HBO Mladý papež s Judem Lawem je prostá. Do čela Vatikánu se shodou okolností vyšvihne někdo, s kým se nepočítalo a kdo zavedenou instituci obrátí vzhůru nohama. Když měl seriál v Itálii premiéru, dívalo se třikrát více lidí než na Hru o trůny. V tuzemsku o zase tak velký hit nešlo, ale poslední rok jsou Češi naživo součástí jiné podívané, která je té televizní od Paola Sorrentina v některých ohledech docela podobná. 

Řeč je o centrální bance a jejím novém guvernérovi Aleši Michlovi, od jehož překvapivé nominace uplyne tento týden rok. I on je mladý a svérázný. Tím ovšem paralela nekončí. Ať papež či guvernér, pro oba platí, že po nástupu do funkce už je prakticky nelze odvolat. Kdo chrání měnu, má z dobrých důvodů zaručenou nezávislost a nezbývá než věřit, že si povede dobře. Složitostem práce centrálních bankéřů také málokdo rozumí, a tak drtivá většina desetimilionové české korunové obce věří nebo alespoň doufá, že o její peníze je dobře postaráno. 

První rok s Alešem Michlem však ukazuje, že ne všechno funguje úplně spolehlivě. Podobně jako v televizním Vatikánu. 

Pojďte do mě

„Pokud vyzývá pan guvernér vládu k tomu, aby konala, tak já říkám, že koná, a ptám se, jestli dostatečně koná také ČNB. Ať se pan guvernér soustředí hlavně na svou práci,“ prohlásil minulý týden premiér Petr Fiala. Neobvyklý výpad reagoval na předchozí vyjádření Aleše Michla, podle něj cesta k nižší inflaci vede „přes snižování deficitu státního rozpočtu, podtrhuji snižování deficitu státního rozpočtu“.

Napětí roste – dlouhá a nebývale silná vlna zdražování ubírá vládě body a pro ekonomiku představuje dnes hlavní problém. V rámci EU mají aktuálně vyšší inflaci jen Maďarsko a Lotyšsko. Vláda slibuje představit svůj úsporný a protiinflační balíček za týden. Centrální banka o přenastavení svojí politiky jednala minulý týden, zůstala však u toho, co praktikuje po celou dobu od Michlova nástupu. Úrokové sazby, tedy hlavní nástroj, který proti inflaci má, znovu nechala beze změny na sedmi procentech. Tedy tam, kde je Michl jako nový guvernér loni zdědil.

Ve strukturách státní moci má ČNB unikátní, de facto nedotknutelné postavení. Její kroky v měnové politice nemůže nikdo korigovat, kontrolovat ani napravovat. Centrální bance nikdo neschvaluje ani rozpočet – vždyť sama tiskne peníze pro celou zemi a součástí jejího nezávislého postavení je i možnost vytisknout si takto zdroje na svůj vlastní provoz. Výdaje jsou věcí bankovní rady, stejně jako platy. Ten Michlův loni činil 299 705 korun čistého měsíčně, což v rámci veřejné sféry trumfne jen prezident. 

O výlučném postavení banky však svědčí i jiné věci. Složité ekonomické propočty, na nichž instituce staví svoji práci, jsou, jak už bylo řečeno, ze své podstaty pro laickou veřejnost nesrozumitelné a diskuse o fungování banky se tím pádem účastní jen úzký okruh specialistů. Většina z nich navíc pracuje v komerčních bankách, nad nimiž ČNB funguje jako mocný regulatorní orgán, což může u opatrnějších nátur svádět k autocenzuře. Specificky se banka chová i k novinářům – tiskové konference pořádá málokdy, na otázky mimo vymezenou agendu se na nich neodpovídá, přímé rozhovory s vedením banka dávkuje a lze je vést jen na předem domluvené téma.