Na konferenci ve Lvově

Je vyhlášen letecký poplach. Opusťte pokoje a sejděte do podzemí. Důležité věci si vezměte s sebou.“ Ukrajinsky a anglicky, dvakrát po sobě. Je noc, 4 hodiny a 25 minut. Jsem v hotelu Dněstr ve Lvově, kam jsem přijel přednášet na konferenci dětských endokrinologů. Přemýšlím, co dělat. Město vypadalo včera tak mírumilovně. Tady se přece nic nestane. Převaluji se a znovu usínám.

Za hodinu mě budí hlášení: „Letecký poplach je ukončen.“ Nemám tušení, že tento poplach zastihl cestou do Kyjeva také pana prezidenta Pavla a paní prezidentku Čaputovou.

U hotelové snídaně se setkávám s Viktorií a Oksanou, které přijely na konferenci z Dnipra. Ukazují si na mobilu dnešní fotografie ze svého města. Raketa zasáhla obytný dům, nejméně jedna žena s dítětem útok nepřežila. „A vaši jsou v pořádku?“ „Díkybohu ano.“ Nakonec měl noční raketový útok sedmnáct obětí.