Knižní tipy

Vzpomínky na zemi pod přehradou

Nestor české egyptologie Miroslav Verner (81) zažil řadu dobrodružství, ale v knížkách se úsporně drží faktů. Platí to i pro novinku o Núbii, území kolem Nilu dnes rozděleném mezi Egypt a Súdán. Poprvé se sem dostal v roce 1964, jako účastník čtvrté československé expedice pomáhal legendárnímu Zbyňkovi Žábovi dokumentovat skalní nápisy. Objevili jich 273 včetně erotických výjevů z římské doby – a také vzkazu Adolfa Parlesáka a Aloise Poláka, kteří na kolech Eska vyrazili v roce 1929 do Jihoafrické republiky. Všechny ale zmizely pod hladinou Vysoké Asuánské přehrady, kvůli jejíž stavbě Verner do Egypta a Súdánu vyrazil. Československo se tehdy připojilo k záchranné akci, jejímž vrcholem bylo rozřezání a přenesení Velkého chrámu Ramesse II. v Abú Simbelu. Nad zbytkem památek se „zavřela voda“ a Verner nyní připomíná, co jsme se z nich o Núbii dozvěděli. Valná část knihy pokrývá snahu Egypta si ji podmanit – už od časů Pepiho II., který před více než čtyřmi tisíci lety děkoval v jednom z nápisů místodržícímu Harchufovi za núbijského trpaslíka: „Kéž žije, je zdráv a svěží, aby mohl tančit pro boha a těšit a obšťastňovat krále Horního a Dolního Egypta, kéž žije navěky!“ Kéž je dlouho zdráv a svěží i autor knihy.
Jan H. Vitvar

Miroslav Verner: Vzpomínky na Núbii, zmizelou zemi zlata
Academia, 371 stran