Umělá inteligence se nabourala do operačního systému lidské civilizace. Nic víc a nic míň. Jako hostující esejista týdeníku The Economist to tvrdí izraelský historik Juval Noach Harari. Zapomeňte na obavy o pracovní místa nebo o vlastní důstojnost, pod níž se propadne země, až se tajně zamilujete do rozpustilého chatbotu. Tady jde o mnohem více. I když schopnost podlehnout slovům stroje v tom hraje klíčovou roli.
Jazykem lidské civilizace je příběh, píše Harari. „Lidská práva nejsou zakódována v naší DNA, jedná se o kulturní artefakt zrozený z toho, jakým způsobem vyprávíme příběhy, na jejichž základě pak píšeme zákony. Bohové nemají fyzickou podstatu, i tady se jedná o kulturní artefakty, jež jsme stvořili vyprávěním mýtů a sepisováním svatých knih.“
A teď přichází stroj, který umí – nebo ve velmi dohledné době bude umět – vyprávět se zručností, jež dosahuje lidských schopností, nebo je dokonce překračuje. Sladká slova chatbotu mohou zanedlouho znít našim uším stejně svůdně jako cokoli, co jsme kdy sepsali nebo vybájili my sami. A třeba to ani nepoznáme. Nebo poznáme a vůbec nám to nebude vadit. Nezapomínejme ostatně na to, že právě slova „zjevených“ textů, tedy třeba Bible a dalších základních náboženských pramenů, byla a dodnes mnohými jsou považována za sdělení, jež přicházejí zvnějšku lidské civilizace. Proč bychom nemohli podlehnout stejnému okouzlení strojem?
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
