How Can I Help You? ptá se v pražském uměleckém centru DOX sochař Krištof Kintera a my odpovídáme, že nejvíc nám pomohl touto svou stejnojmennou výstavou. Poprvé do ní soustředil většinu ze svých dostupných kreseb, jak říká závěsným dřevěným objektům v jednotném formátu, na něž většinou sprejem stříká výstižné nápisy a lepí na ně, cokoli mu přijde pod ruku a hodí se k dotyčnému textu. Ať už jde o obličeje z izolační hmoty, květiny z elektrosoučástek, smetáček s lopatkou nebo hasicí přístroj. Na výstavě je jich k vidění tolik, kolik je dnů v roce. A ačkoli výstava skončí v srpnu, energii její zhlédnutí návštěvníkům dodá klidně na celý následující rok.
Kresby bral Kintera zpočátku jako jakýsi oddych od náročných sochařských realizací. Postupně se do nich ale začaly odrážet úplně stejné postupy, které používá u plastik. Nehledě na zapojování svých technologických dovedností však kresby zůstaly rychlými skicami: zachyceny jsou v nich aktuální myšlenky a nálady, které se autorovi zrovna honily hlavou, většinou jsou to ironické až sarkastické postřehy, občas ale také úplně něžná milostná poezie.
Kresby nyní visí po všech stěnách třípatrové věže DOXu a o neumdlévající popularitě autora svědčí i to, že mu je ochotně zapůjčilo přes sto jejich nových majitelů. Jádro výstavy pak doplňuje neméně pozoruhodná instalace v úplném závěru. Ta je složená ze kbelíků, plechovek, barelů a všemožného dalšího obalového materiálu, který Kintera využívá ke své práci a nyní ho pokryl napsanými slovy vyjadřujícími různé lidské vlastnosti a emoce. Zkuste si najít tu svou a uvidíte, co to s vámi udělá.
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
