V souvislosti s vraždou dvou mladých lidí v bratislavském klubu Tepláreň se i v Česku loni na podzim rozběhla debata o tom, jak se dnes gayům a lesbám, ale i translidem a všem jinak genderově a sexuálně rozmanitým v české společnosti žije. Částečnou odpověď nabízí výzkum, který se uskutečnil loni v létě s pomocí obsáhlého dotazníkového šetření pod taktovkou Michala Pitoňáka a Marcely Macháčkové z Národního ústavu duševního zdraví. Odpovídalo bezmála tři a půl tisíce respondentů starších dvanácti let.
Jedním z hlavních zjištění výzkumu je zpráva o tom, s jakými názory se LGBT+ lidé setkávají. Jen minimum (pět procent) dotázaných se setkalo s názorem, že homosexuální sex by měl být trestný. Téměř 80 procent ale slýchá, že projevy jiné než heterosexuální náklonnosti nepatří na veřejnost. Z obav před obtěžováním či vyhrožováním tedy následně část respondentů skrývá svoji identitu. Dvaačtyřicet procent gayů se například nikdy na veřejnosti nedrží za ruce. Jen menšina (25 procent) otevřeně komunikuje s celou rodinou o své sexuální orientaci. Nadpoloviční většina (55 procent) v tomto směru důvěřuje svým přátelům.
Přes 70 procent má za to, že z politické scény často znějí urážlivé výroky. V roce 2018 to bylo v podobném průzkumu jen 43 procent. To může být způsobeno buď tím, že výskyt podobných komentářů roste, ale také zvyšující se citlivostí vůči výrokům tohoto typu.
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
