Je pátek ráno. Vstávám v šest hodin s mírnou nervozitou, ale také s nadšením. Dnes je den, kdy se stanu občanem České republiky. Jdu do kuchyně uvařit si ovesnou kaši, brzy se ke mně přidávají moje žena a děti. Mladší osmileté jako obvykle mrzutě hledí na svou snídani a nejí, starší desetileté se mnou diskutuje o věcech, které pravidelně sleduje – o politice a o počasí.
V sedm hodin nasedneme se synem na brněnského draka, doprovázím ho tramvají do školy. Hlavou se mi neustále honí myšlenky na blížící se ceremonii. Po hodině už jsem zase zpátky doma, rychle si uvařím kávu a převléknu se do nového obleku.
Potkávám se s tchánem, který mi dělá doprovod. Spolu se vydáváme tramvají na Českou a poté pěšky na Krajský úřad Jihomoravského kraje, kde jdeme do třetího patra.
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
