Historii novodobé a bezesporu pestré lidské zkušenosti s psychedeliky odstartovala víceméně náhoda. Připomeňme zde to, co je znalcům scény notoricky známo. „V pátek 16. dubna 1943 jsem byl nucen přerušit svou práci v laboratoři už v poledne a odejít domů, nemoha přemoci nápadný neklid, kombinovaný s lehkou závratí. Doma jsem si lehl a upadl v nikoli nepříjemný, jakoby opojný stav, charakterizovaný extrémně vybuzenou představivostí,“ zapsal si do svého deníku švýcarský chemik Albert Hofmann své zážitky poté, co se v laboratoři v basilejském koncernu Sandoz při práci s diethylamidem kyseliny lysergové (látky, kterou v roce 1938 sám vyvinul) dotkl oka, aby se zbavil svědění. Tak se zrodilo LSD (zkratka z německého Lysergsäurediethylamid), bezbarvý krystalický halucinogen, jenž tehdy sedmatřicetiletého Hofmanna uvedl do „jakoby snového stavu, kdy s otevřenýma očima vnímal nepřetržitý proud fantastických obrazů mimořádné ostrosti a intenzity, kaleidoskopickou hru barev“. Není podstatné, že v detailech se pohled na okolnosti historicky prvního tripu rozchází (jde o to, zda se dotkl oka, či si olízl prsty, nebo zda se domů vypravil na kole za pomoci asistenta, či odešel z práce sám pěšky). V každém případě varianta „kolo“ je od roku 1985 každoročně 19. dubna na celém světě připomínána jako tzv. Bicykle Day, tedy den, kdy při druhém pokusu Albert Hofmann s LSD již cíleně experimentoval.
Hofmann záhy publikoval zprávu o svém objevu – a LSD vyrazilo do světa. Po druhé světové válce se z něj stal hit psychiatrického výzkumu, kdy byly účinky látky zkoumány coby obdoba schizofrenických prožitků nebo se využívala pro experimentální terapie při depresích či alkoholismu.
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu