Za kulturou raději do Polska?

Představte si, že vlastníte malé nakladatelství. Že byste si jím vydělávali velké peníze, to jste nikdy neplánovali, na to je v Česku moc malý knižní trh. Knihy ale milujete, takže jste rok co rok čtenářům přinášeli pár nových titulů, které dělaly radost jim i vám. Na obživu vám to stačilo, něco se podařilo i ušetřit na náročnější knihy, na které by si jiný netroufl, a vás mohlo hřát, že tím přispíváte ke zvyšování všeobecného rozhledu. A pak přišlo jaro 2020.

Pandemie na spoustu měsíců zavřela knihkupectví v celé zemi. Než si lidé zvykli kupovat přes internet, moc jste toho neprodali a řadu plánovaných titulů jste raději odložili. Nějak jste to ale přežili, po dvou letech se vrátili k normálu a tu jste narazili na nedostatek papíru. Zase jste museli odkládat novinky, a když konečně opět bylo papíru dost, skoro dvojnásobně se zdražil. Vy jste dvakrát zdražit nemohli, pro zákazníky jsou ceny za knížky už tak na stropu, jak vyplývá z analýz. Distributorům marži sebrat nemůžete, autoři mají psaní už tak vesměs spíš jako koníček, takže na nich se ušetřit nedá. Nezbylo vám než zdražit jen mírně a šetřit na sobě. A když jste si i na tohle zvykli, objevil se nyní Zbyněk Stanjura s plánem zvednout vám u knížek sazbu DPH.

Z deseti procent se má zvednout na čtrnáct, což by bylo po Dánsku (to má jenom jednu sazbu DPH a literaturu dotuje jinak) nejvíc v celé EU. Vstupné na kulturu se má zvednout rovnou na 21 procent, ale zůstaňme teď u knih. Zatímco inflace se u nás pohybuje kolem 15 procent, knížky v průměru zdražily jen zhruba o čtyři procenta. Víc si prostě nakladatelé a knihkupci dovolit nemůžou, na rozdíl od benzinu, alkoholu a cigaret by se zákazníci většímu zdražení nepřizpůsobili a knihy by přestali kupovat.