Polsko, Ukrajina a obilí mezi nimi

Velké polské obilné problémy jsou u konce. Nejspíš. Polská vláda dohodla se svými ukrajinskými partnery, že do Polska už nesmí směřovat žádné ukrajinské obilí. Toho se za poslední rok do země dostalo neznámo jaké množství, ale odhady mluví o třech milionech tun. Srazilo ceny, ohrožuje živnosti polských zemědělců (podle jejich stížností) a na polské vsi pokazilo reputaci vládě strany Právo a spravedlnost (PiS). Půl roku před volbami nedobrá věc: PiS na hlasy z venkova a maloměst spoléhá.

Celá věc začala před rokem jako pomoc ukrajinským zemědělcům a světovým trhům s potravinami. Hlavní ukrajinskou exportní cestu, Černé moře, zablokovala ruská invazní armáda. Polsko a Německo nabídly, že alespoň ta část ukrajinské úrody, u které to bude dávat smysl, může přejet do přístavu v Baltském a Severním moři a putovat do Afriky, kde panovala obava z rostoucích cen potravin. To se nestalo. Většina obilí k lodím nedojela, byla polsko-ukrajinskými importéry vyložena hned za polskými hranicemi a mnohem levnější produkt putoval na polský trh. Vznikl poprask.

Následně se ukázalo, že nikdo neví, kolik obilí vlastně přijelo. Vláda říká, že věc byla dojednaná chvatně (a především, jako vždy, selhala Evropská unie). Podle opozice i části zemědělců to tak není a lidé z vládního okolí se velmi promyšleně obohatili. Také není známo, v jakém stavu plodiny dorazily, kolik plísní nebo zbytků pesticidů by v nich inspekce našla. Importéři vymysleli termín „technické obilí“, z něhož se měl vyrábět pouze bioplyn a pelety, a tím polské úřady ještě víc zmátli. Už je známo, že část tohoto „technického“ obilí prodali mlýnům jako běžné zboží, a ty z něj umlely krmivo pro zvířata. Není známo, že by toto obilí skončilo v houskách. Je ale možné, že prokuratura odhalila jen zlomek podobných případů. (A vzhledem k tomu, že ji plně ovládá vláda, říká opozice, jich už o moc víc neodhalí.)