0:00
0:00
Rozhovor15. 4. 202318 minut

Jsem rád, že se BIS nesehnula

S ředitelem kontrarozvědky Michalem Koudelkou o čínských tajných službách, boji s ruskou propagandou, jedné neviditelné hrozbě a o tom, co zhoršilo jeho vztahy s Milošem Zemanem

Autor: Milan Jaroš

Tak jako každý rok i letos jsem pro vás vybral texty, které ilustrují rok 2023. Pokud nepatříte mezi naše předplatitele a chcete si vybrané texty a rozhovory přečíst, předplatit si nás můžete už za 180 kč na měsíc. Budete mít k dispozici aktuální texty, jejich audio podobu a přístup do archivu od roku 1989. Můžete tak učinit na adrese predplatne.respekt.cz.

Erik Tabery, šéfredaktor

Z amerického ministerstva obrany unikly utajované válečné dokumenty, které popisují plány USA a NATO na posílení ukrajinské armády před plánovanou ofenzivou proti ruským jednotkám. Pentagon materiály označil za „vysoce citlivé“ s tím, že jejich zveřejnění představuje „velmi vážné riziko pro národní bezpečnost“, ukrajinští komentátoři naopak naznačují, že může jít o zpravodajskou operaci na zmatení Rusů. Co si myslíte vy? (Rozhovor vznikl před zadržením člena letecké složky národní gardy státu Massachusetts Jacka Teixeira, kterého FBI z činu podezřívá − pozn. red.)

Možností je více. Osobně nejsem příznivec konspiračních teorií, že to vynesli sami Američané, případně že to dělali ve spolupráci s Ukrajinci, aby nějak zmátli Rusy. To mi přijde trochu přitažené za vlasy. Ze své mnohaleté zkušenosti vím, že realita bývá v takových případech mnohdy spíše jednoduchá. Takže se kloním k vysvětlení, že to pustil někdo, kdo měl nějakou osobní motivaci, jak se o tom nyní píše v amerických médiích, mohl se chtít také někomu pomstít nebo posloužit v domácí politice, nebo kdyby to bylo organizované cizí velmocí, pak by to nahrávalo Rusům.

↓ INZERCE

Utajované dokumenty bývají hodně zabezpečené. Jak vlastně může dojít k jejich úniku?

Může se to stát indiskrétností nějakého zaměstnance, to samozřejmě možné je. Nevíme navíc, kdo všechno měl k dokumentům přístup. Většinou bývají posílané na další úřady, řadě adresátů. To, že se říká, že jsou to informace Pentagonu, neznamená, že s nimi nakládal jen Pentagon, že unikly přímo od něj.

Před nedávnem jste se vrátil z několikadenní pracovní cesty do Jižní Koreje a na Tchaj-wan. Tamní tajné služby mají jedny z nejlepších znalostí ohledně fungování čínské špionáže, jejíž aktivity v Česku naléhavě zmiňujete ve svých výročních zprávách. Zjistil jste při cestě do Asie něco, co jste o středoevropských záměrech Pekingu a způsobech jeho práce dosud nevěděl?

Podobné cesty pomáhají intenzivní výměně informací, to se odráží v naší schopnosti efektivněji čelit různým hrozbám, reagovat na ně a tím zvyšovat bezpečnost Česka. Hovoříte v téhle souvislosti o Číně a o čínských aktivitách u nás, já bych to rozšířil. Zkušenosti z téhle cesty nám mohou pomoci v boji proti terorismu nebo ochraně proti nelegálnímu šíření zbraní. Na první pohled mě pak zaujalo, jak obě země berou vážně zajištění své bezpečnosti, s jakou odpovědností a s jakou vysokou profesionalitou k tomu přistupují. A jak jsou připravené a odhodlané za svou svobodu a nezávislost bojovat. O tom tam neexistují žádné pochybnosti, to bylo nekompromisní.

Ne všichni to vidí stejně. Politická strana Kuomintang prosazuje na Tchaj-wanu spíše spolupráci s Čínou, která si na ostrov dělá územní nároky.

Ale to je rovina politická, já mluvím o odborné, bezpečnostní komunitě. A tam to je jasné.

V poslední výroční zprávě BIS píšete, že „navzdory pozornosti české společnosti, která je aktuálně prioritně zaměřena na vztahy s Ruskem, představuje Čína rostoucí komplexní zpravodajskou hrozbu“. V čem přesně ta komplexní hrozba spočívá?

Číňané jsou u nás aktivní v různých oblastech a to velmi intenzivně. Snaží se prosazovat svůj politický vliv, své politické zájmy, ty jsou poplatné tomu, co chce komunistická strana a co se zásadně rozchází s naším pojetím svobody. Čína je aktivní a schopná, je to důležitý hráč na poli diplomatickém, ekonomickém a vojenském. Nabízí velmi zajímavé ekonomické příležitosti a zisky a chce za to vlastně jediné, akceptovat čínský pohled na svět, zavřít oči před porušováním lidských práv a rezignovat na vlastní bezpečnost. Provádí také špionáž v technické, vědecko-technické a akademické sféře. Je ale třeba také vidět, že tady došlo k několika důležitým zlomům. Nejdříve tehdejší pražský primátor Zdeněk Hřib v lednu 2020 zrušil smlouvu o spolupráci s Pekingem a podepsal ji místo toho s tchajwanskou Tchaj-pejí. Následně předseda Senátu Miloš Vystrčil na Tchaj-wan odcestoval, v době, kdy to nebylo běžné. Díky tomu Číňané pochopili, že si v České republice nemůžou dělat, co chtějí.

Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.

Online přístup ke všem článkům a archivu

Články i v audioverzi a mobilní aplikaci
Možnost odemknout články pro blízké
od 150 Kč/měsíc

Mohlo by vás zajímat

Aktuální vydání

Kdo se bojí Lindy B.Zobrazit články