Nigérie je zemí mladých se starými lídry. Polovina obyvatel západoafrického obra je mladší osmnácti let, a hlasovat tedy nemohou. Mezi voliči, kteří se k únorovým volbám registrovali, pak byli nejpočetnější kohortou dvacátníci. A přesto o nástupnictví po osmdesátiletém Muhammaduovi Buharim, jenž značnou část svých osmi let u moci strávil v evropských nemocnicích, soupeřili dva sedmdesátníci a jeden šedesátník.
Novým prezidentem se v nejtěsnějších volbách nigerijských dějin stal sedmdesátiletý Bola Tinubu, jenž v kampani vyvracel fámy o svém chatrném zdraví záběry jízdy na rotopedu. Volební účast v největší africké demokracii nakonec dosáhla jen zhruba 25 procent – na zisk prezidentského úřadu v zemi se 220 miliony obyvatel stačil zisk 8,8 milionu hlasů. V tamním volebním systému se prezidentem stává kandidát, který dostane nejvíce hlasů – pokud současně obdrží alespoň 25 procent hlasů alespoň ve dvou třetinách ze 36 provincií. V zemi, kde spolu žije 371 etnických skupin a nábožensky je rozdělená zhruba na polovinu mezi křesťany a muslimy, jsou tak kandidáti motivováni k hledání plošné podpory.
Hlasování doprovázelo mnoho problémů, selhala například technologie, která měla výsledky ze 177 tisíc volebních místností hned po sečtení nahrát na internet. Poražení kandidáti žádají opakování voleb a o jejich stížnostech možná bude muset rozhodnout soud.
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
