Musk a utržené sluchátko

Rok 2022 byl v mnoha ohledech hrozný rok. Přinesl však také řadu důležitých lekcí, které bychom si měli vzít s sebou do roku 2023. Jednou z nich je stvrzení toho, že úspěšní podnikatelé bývají velmi neúspěšnými politiky a správci veřejného prostoru. Po Donaldu Trumpovi a Andreji Babišovi přináší lekci i působení Elona Muska ve vedení Twitteru. Vzhledem k tomu, že sociální sítě jsou dnes v jistém ohledu mocnější než leckteré vlády, je třeba jejich majitele sledovat se stejnou pozorností jako prezidenty, krále či předsedy vlád.

Elonu Muskovi se ve světě podnikání a technologického vývoje podařily nebývalé věci. Když si ale koupil za 44 miliard hračku jménem Twitter, změnil se v krále chaosu hrajícího si se světem, jako když si Chaplinův diktátor cynicky pinkal se zeměkoulí.

Hodně lidí věří, že by se světu dařilo lépe, kdyby ho řídili úspěšní lidé, které by nebrzdily parlamenty, kontrolní instituce a soudy. Jenže rychlost bez schopnosti řídit není nebezpečná jen za volantem. Musk chtěl Twitter ovládat způsobem, jakým fungovalo kouzelné sluchátko Macha a Šebestové – vyslovíte do něj přání a ozve se: Ale prosím, beze všeho. Chcete naprostou svobodu slova? Tady je… A začnou se šířit výhrůžky smrtí, dezinformace, poplašné zprávy… Chcete se za někoho vydávat a koupit si znaménko značící identitu? Samozřejmě… A firmy jsou nuceny dementovat vyhlášení, že svůj produkt budou dávat zdarma, protože to napsal falešný účet. Roste zmatek, kdy se přisuzují výroky známým lidem, za které se někdo vydával.

Chvíli se to Muskovi zdálo báječné, dokonalá svoboda slova. Ale líbilo se mu to do chvíle, než se lidé začali vydávat za něj samotného. To hned zakázal. Brzy mu vadilo, že lidé se navzájem upozorňují na konkurenční, vstřícnější sociální sítě, a zakázal to. Dráždili ho kritičtí novináři, vypnul jim účty atd. Přibývá kritiky, i od důležitých inzerentů, a Musk šokovaně sleduje, že svět nefunguje tak, jak si on přeje.

V podnikání je cesta k úspěchu úplně jiná než v politice či obecně ve veřejném prostoru. Podnikatel sleduje svůj zájem, ale společnost musí brát ohledy na děti, seniory, životní prostředí, menšiny, náboženství, kulturu, historii… Přihlížet musí i k různým motivacím lidí, jako je láska, nenávist, fanatismus atd. Bereme to jako samozřejmost, ale fungující stát je svého druhu zázrak, který drží pohromadě kontrolní mechanismy. Když je vypneme, nepřichází ráj, ale chaos.

Druhá lekce souvisí se vším, co bylo napsáno výše. Sociální sítě jsou nejen mocné, ale svým způsobem jsou druhým domovem obrovského množství lidí. Kdo ví, třeba jednou budeme mít vedle občanství státního i občanství digitální. Jenže zatímco státy mají ústavy, zákony, pravidla, soudy, sítě nemají nic. Pak jsou jedni v šoku, že Facebook a Twitter rozhodly o brexitu či Trumpově zvolení, další pobouřeně čtou tzv. Twitter Files, které mají dokazovat pomoc demokratům v USA, jiní se děsí Muskovy moci ve spojitosti s jeho šílenými nápady, jak řešit různé světové konflikty… Nejvlivnější komunikační nástroj světa zkrátka funguje netransparentně a nesrozumitelně.

Jestli se nepodaří najít alespoň základní pravidla pro působení sociálních sítí, hrozí, že dnešní problémy budou vedle těch příštích drobností. Varování už máme dost.

Závěrem ještě jedna technická informace. Od tohoto čísla bude Respekt o osm stran kratší. Vzhledem k tomu, jak v posledním roce a půl narostly ceny za tisk a energie, musíme hledat úspory. Nechtěli jsme zdražovat, abychom byli dostupní, a zároveň jsme nechtěli snižovat kvalitu práce.

Vážené čtenářky, vážení čtenáři,

inspirativní čtení vám přeje

Erik Tabery

šéfredaktor