Čapí hnízdo a volba prezidenta

Ve středu začne páté – a možná poslední – kolo soudu v kauze Čapí hnízdo. Soudce Jan Šott na prosincovém jednání akceptoval návrh obžaloby na předvolání dvou dalších svědků, ekonomických znalců. Obhájci na jejich předvolání trvali, zároveň ale znalci nemohli podle nich přijít dříve než 4. ledna. Soudce tedy jednání opět odročil.

Co můžeme od následujících dnů čekat a je po odročení stále ještě šance, že jeden z favoritů prezidentské volby, Andrej Babiš, uslyší ještě před prvním kolem klání rozsudek?

Od ekonomických znalců zřejmě přijde rozvedení argumentů, na jejichž základě před třemi lety žalobce Jaroslav Šaroch vyšetřování zastavil. V jeho tehdejším zdůvodnění stálo, že Babiš a jeho spoluobviněná Jana Nagyová sice jednali při vyvedení Čapího hnízda z Agrofertu účelově a konspirativně, aby získali padesátimilionovou evropskou dotaci, na kterou měly nárok jen malé firmy. Nicméně, psal žalobce Šaroch, si Babiš nezachoval ve formálně vyvedeném Čapím hnízdě zásadní vliv a farmu tím pádem šlo vnímat jako samostatnou firmu. Šaroch se odvolával na evropskou legislativu, která ne zcela jasně určuje, kdy jde o samostatnou malou firmu s nárokem na dotaci a kdy o firmu natolik personálně či druhem podnikání propojenou s velkou společností, že na peníze nárok nemá.

Během dosavadního procesu vypovídali všichni svědci, kteří se na rekonstrukci Čapího hnízda nějak podíleli (a nebyli přitom spojeni s Babišovým Agrofertem), že nikdy během práce nejednali s novými majiteli akcií…