0:00
0:00
Volby prezidenta4. 12. 20225 minut

Premiér říká, že nebude zvyšovat daňovou zátěž, zároveň roste dluh státu. Co byste chtěli vy – zvyšovat daně, nebo ne? A když ne, co dělat s dluhem?

Astronaut

Vybraní kandidáti na prezidenta odpovídají každý týden na jinou otázku. Jako respondenty jsme oslovili ty, kteří mají podle preferencí reálnou šanci ve volbách uspět. Jsou zde řazeni podle abecedy.

Andrej Babiš byl osloven, ale rozhodl se ankety nezúčastnit.

↓ INZERCE

Pavel Fischer

Pavel Fischer

V České republice musíme provést celkovou daňovou reformu. To bude vyžadovat čas. Protože politika veřejných financí potřebuje dostatečný časový rámec. Potřebujeme střednědobou strategii, kterou nebudeme měnit jen proto, že se blíží nějaké volby. Dnes střednědobou strategii nemáme.

V přijímání krizových opatření, která vážně zatěžují veřejné finance, je třeba uplatnit jistou velkorysost. Zároveň musíme odpovědně zajistit, aby se ekonomický i sociální systém udržel, a přitom nevydávat peníze bez rozmyslu. Reforma veřejných financí nemůže stavět na několika radikálních opatřeních. Ale musí stát na systémovém přístupu a nové definici role veřejných financí ve 21. století. Takový systém bude třeba stavět od základu nově, nemůžeme jen zkoušet rekonstruovat ten stávající, který přestal vyhovovat.

Budeme proto celkově potřebovat snížit výdaje a zvýšit příjmy státního rozpočtu. Bez zvyšování daní to opravdu nepůjde. Mám na mysli nejen zvýšení korporátní daně, ale také například danění dalších nemovitostí, které jsou dnes využívány jako investice a neslouží k trvalému bydlení. Nakonec půjde i o danění bohatých, kteří měli po desetiletí u nás daňové prázdniny.

Marek Hilšer

Marek Hilšer

Jednoznačně je třeba obojí: šetřit i hledat další příjmy do státního rozpočtu. Jednorázové řešení v podobě daně z mimořádných zisků (windfall tax) není systémové.

Zvýšit je možné například daně z nemovitosti, a to navázáním daně na tržní hodnotu nemovitosti. V České republice tvoří majetkové daně 0,2 procenta HDP, zatímco průměr zemí OECD je 1,8 procenta.

Je možné zrušit daňové úlevy pro investiční fondy. Zatímco daň z příjmů právnických osob je u nás 19 procent, pro investiční fondy je to pouze pět procent. Spojení této výhody a nulového danění akcií po třech letech jejich držení vytváří daňovou díru, kvůli které je možné se vyhýbat dani z dividend. V této souvislosti má smysl pracovat na sjednocení pravidel pro výběr daní na úrovni EU, protože daně se platí tam, kde se generuje zisk.

Obě výše zmíněná opatření by měla dopadnout na skupiny obyvatel s vyššími a vysokými příjmy, a to je správné. Princip solidarity musí platit zejména v době krize. Stále je možné vrátit výpočet daně ze superhrubé mzdy, která je zatím zrušena dočasně výjimkou.

Kromě toho je možné a správné šetřit na výdajích na provoz státu. Stát by mohl nabídnout občanům dohodu: za každou korunu navíc, kterou budu muset vybrat na daních, ušetřím na výdajích; nebudu po vás chtít nic, co bych sám jako stát nedokázal ušetřit.

Danuše Nerudová

Danuše Nerudová

Hospodářská politika země není v gesci prezidenta, ale vlády. Úkolem prezidenta je však upozorňovat, pokud k ní vláda přistupuje nezodpovědně a nebere ohled na kvalitu života budoucích generací.

Jako klíčové vnímám, že jsme neudělali krok jedna: nepodívali se na výdaje státu a neověřili, zda stát utrácí veřejné peníze efektivně a jaké služby za své daně občan dostává.

Nyní je naopak třeba provést revizi agend, které stát vykonává. Na základě toho odstranit rezortismus a zaměřit se na výdaje státu a konsolidaci veřejných rozpočtů. V případě, že vláda ani tak nebude mít dostatek peněz na tyto agendy, tak jí nezbude než zvyšovat daně.

Případná revize ale nesmí být zaměňována se seškrtáváním pomoci lidem těžce ohroženým zdražováním. Právě naopak. Pro vládu teď musí být ústředním úkolem pomoci těm, kteří rostoucí inflaci nemají šanci zvládnout a nemohou si dovolit zaplatit bydlení, energie, jídlo, základní potřeby pro děti. Pokud bude pomoc cílená, bude zároveň i efektivní a neprohloubí zadlužení naší země.

Petr Pavel

Danuše Nerudová

Úplně rozumím, že pravicová vláda se snaží zvyšování daní vyhnout. Současný stav veřejných financí je ale neudržitelný. Vláda by měla v první řadě hledat úspory na výdajové straně rozpočtu, a teprve po jejich vyčerpání začít hledat nové zdroje na příjmové straně. Spořit se jí ale zatím moc nedaří, a to i kvůli mimořádným výdajům, které souvisejí s válkou na Ukrajině. S ohledem na velikost schodku státního rozpočtu si myslím, že vláda nakonec bude muset do systému daní sáhnout. Prvním krokem by mělo být zjednodušení daňového systému, protože odborníci se shodují, že čím jednodušší systém, tím dochází k méně únikům. Pokud bychom například uplatňovali pouze dvě sazby daně z přidané hodnoty místo tří, tak by se podle odhadů vybralo až o 80 miliard korun ročně víc. A když by mělo přijít na zvyšování daní, mělo by se to týkat těch, které nejméně ovlivňují ekonomickou aktivitu, například spotřební daně nebo daně z majetku, která je u nás jedna z nejnižších v Evropě.

Josef Středula

Josef Středula

Pokud stát hospodaří s takto výraznou ztrátou, musí přijít řešení a není lepší cesty než začít tam, kde se rovnováha státního rozpočtu pokazila. Vážný problém deficitu veřejných financí způsobilo hlavně zrušení superhrubé mzdy, dodnes zůstalo bez náhrady. Tento výpadek daňových příjmů je co do objemu financí nejdůležitější, návrat státního rozpočtu do rovnováhy bez něj není možný nebo jen velmi obtížný – na úkor důchodců, studentů, nemocných a bezpočtu dalších. A ani to by nemuselo stačit. Co se týče výdajů státního rozpočtu, nepochybně existují rezervy v provozu samotného státu včetně ministerstev, úřadů, institucí a samosprávy. Jisté je, že pokud vláda tento výpadek nenahradí, dluh bude narůstat a sám od sebe nezmizí. Jde jen o to, zda účet za jeho neřešení zaplatíme my, či jej přenecháme našim dětem.


Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].