Nalézt společnou řeč

Uplynulo jen pět let od prvotiny Rozhovory s přáteli, během nichž „první mileniálská autorka“ Sally Rooney (31) vystoupala na vrchol čtenářské popularity i prodejních žebříčků. Už s druhou knihou Normální lidi vznikl literární, nebo spíš popkulturní fenomén, který zároveň kritiky i čtenáře rozdělil na dva tábory.  První skupina oceňuje, jak zachycuje každodenní život mladých lidí a jak je jim blízké v jejím světě pobývat, ale také schopnost vložit do nekomplikovaných milostných příběhů společenskou kritiku, druzí její knihy shledávají detailními, ale plytkými popisy bez jasného stylu a dramatických zápletek. Její nejnovější román Kdepak jsi, krásný světe, který nedávno vyšel česky, se dočkal hodnocení jako autorčino nejlepší i nejhorší dílo – a ještě zesiluje spor, zda jsou její knihy zachycením života generace mileniálů, nebo spíš jeho příznakem.

Stárnout s postavami

Rooney často zmiňuje, že texty konstruuje především na základě vlastní zkušenosti a nejspíš nikdy nebude schopna psát o nikom jiném než o lidech svého věku. A tak její postavy dospívají společně s ní. Hlavními hrdinkami jsou tentokrát dvě ženy, kterým táhne na třicet, mají za sebou několik neúspěšných vztahů, pořád se hledají a balancují na hraně vyhoření. Rooney už se odpoutává od vysokoškolského prostředí a zaměřuje se na to, jak se znejistělí mladí dospělí snaží najít místo v rozkolísané společnosti stíhané řadou problémů. Ústřední figury stojí na různých pólech, přesto…